logo_s_textem

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License

Letošního srpna jsem strávil 8 dní u pramenů Teplé Vltavy, vprostřed šumavské přírody. Byl jsem tam jako dobrovolník, sbírající podpisy pod petici za dobrý zákon o národním parku Šumava. Oproti loňsku, kdy jsme na stejném místě zjišťovali názory veřejnosti, jaký by si přála v budoucnu národní park Šumavu, letos Hnutí Duha vzhledem k blížícímu se předkladu návrhu zákona o NP Šumava z dílny ministra Chalupy (viz příloha č.1) a vzhledem k změněným podmínkám ve vztahu vedení Správy NP k tomuto Hnutí, organizovalo petici. Petice se obrací na naše poslance s výzvou, aby přijali takový zákon, který bude mít za hlavní cíl ochranu přírody, který zachová přírodu bez zásahu nyní na 30% a do r. 2030 ji rozšíří na nejméně 50 %, tak jak to předpokládá současný plán managementu národního parku z r. 2000. Petice též požaduje omezení výstavby, aby nedevastovala šumavskou krajinu. Petici připravil výbor ve složení Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, profesor Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Centra výzkumu globální změny Akademie věd ČR a herec Petr Vacek (plný text petice viz přílohu č. 2).

Už při příjezdu na Kvildu nás u autobusové stanice vítal stánek s protipeticí „Ne-35 % prvních zón NP Šumava“ a osobně pan Martan, ředitel Komunity pro duchovní rozvoj ze Čkyně (mající prý podporu velkopodnikatele Taliána a prezidenta Klause) spolu s další agilní občankou se nás pokusili získat k podpisu. Že je to petice pro Zelenou Šumavu.

Kdo by ji nechtěl, že? Text jejich petice, rozšiřovaný i dalšími obcemi a ubytovacími zařízeními (např. hotelem Alpská vyhlídka na Bučině pana Taliána), vyzývá ke zmenšení bezzásahové zóny, k opatřením proti kůrovci, tedy kácení (viz přílohu č. 3).

U symbolického pramenu Teplé Vltavy už byla změněná situace oproti minulým létům, kdy tam infostánek Hnutí Duha byl jako určitá součást spolupráce mezi tímto Hnutím a Správou NP Šumava (další spolupráce byla např. při brigádách, při revitalizaci vodního režimu rašelinišť). Letos Správa NP Šumava už podle kolegů z Hnutí Duha neměla o spolupráci zájem, brigáda se neuskutečnila a u pramenů Vltavy vzniklo namísto infostánku petiční místo – o něm však byla kolegy z Hnutí Duha informována jak Správa národního parku, tak starosta Kvildy.

Skládací petiční stánek jsme museli odnášet, neboť by už letos Hnutí Duha asi nedostalo povolení k uskladnění v přístřešku na místě bývalé chaty Klubu českých turistů a pozdějšího pracovního tábora, navíce vloni byla bedna s infostánkem tam umístěná ukradena (údajně infostánek vadil starostovi Kvildy-ten se ostatně dle iDnes.cz/Budějovice a J. Čechy ze dne 24.8.2012 vyjádřil, že "Prameny Vltavy nejsou místem, kde by měl být turista obtěžován jakoukoliv ideologií, polopravdami nebo pomluvami“). Letošní stánek sestával z nápisu „Petice za dobrý zákon o NP Šumava“, obsahoval petiční listy v češtině i němčině a velký plakát, na kterém byly vyobrazeny druhy, charakteristické pro horské smrčiny a fotografie vývoje bezzásahového lesa v přiléhajícím Bavorském národním parku (zčásti viz obrázek).

Pramen Vltavy3

K nejčastějším otázkám, které jsme zodpovídali (nikoliv ovšem tak, že bychom někoho obtěžovali, jak se pan starosta Vostradovský domnívá, odpovídali jsme jen těm, kteří se nás na něco ptali-a bylo toho moc, protože Správa národního parku odstranila na cestě k pramenům ten nejdůležitější panel, týkající se vývoje horského smrkového lesa, nemluvě již o uzavření celé naučné stezky u jednoho z pramenů Vltavy z moci úřední): Nejčastější dotaz byl, co je to dobrý zákon o Šumavě (vysvětlovali jsme petici, ukazovali návrh zákona z dílny ministra Chalupy-jak jinak se asi získávají pod petici podpisy? Jedině adekvátními odpověďmi na dotazy). Často jsme však suplovali práci Správy ŠUNAPu, např. při otázkách, proč jsou stromy u cesty pokáceny v cca čtyř-pětimetrové výši a proč mají zářezy (S-NP Šumava dostala výjimku v první zóně pokácet nebezpečné stromy pro turisty při cestě, zářezy napomáhají větší plochou k zvlhčení dřeva a tím jeho rychlejšímu tlení jako výživy pro novou generaci smrků). Proč je naučná stezka k pramenu Vltavy uzavřena (dík napadení S-NP Šumava ze strany ukřivděného podnikatele, že správa neměla stavební povolení k vybudování stezky ze dřeva). Časté dotazy se týkaly příčin, proč došlo k uschnutí okolních smrčin (názorně jsme mohli ukázat, kde působila vichřice vývraty stromů a kde pak zasahoval namnožený kůrovec). Zajímavé je, jak často si lidé mysleli, že původní porosty u pramenů Vltavy byly bučiny-přitom v tak vysoké výšce (symbolický pramen Vltavy má 1172 n.v.) jsou samozřejmě původní horské smrčiny. Většinou též padaly dotazy na další osud lesa na Šumavě. Přímo u symbolického pramene jsme mohli ukázat, jak už rostou nové semenáčky-jak přípravných/pionýrských dřevin-jeřábů ptačích či vrb jív, tak i klimaxových smrků či javorů klenů (jak je ostatně patrné z přiložené fotografie zeleného pozadí za petičním stánkem). Zásadní chybou je, že v pásmu horských smrčin byla odstraněna vysvětlující tabule, týkající se vývoje smrčin (u symbolického pramene byly instalovány neutrální tabule o vodě a namísto uzavřené a brzy zlikvidované naučné stezky k smrčinám u pramenů Vltavy se přirozeně vyskytujících byla vybudována nová vyhlídka nad prameny Vltavy, která však mluví o trpělivé práci lesníků při návratu bučin (v té nadmořské výšce se už nevyskytujících ani dnes, ani dle mapy potenciální přirozené vegetace v minulosti – možná vlivem klimatických změn se budou vyskytovat v budoucnu, to však příroda pozná sama daleko lépe, než omylní lidé).

Na zásadní otázku kácet či nekácet jsme poskytovali pro některé-zvláště předpojaté lidi k ochráncům přírody či přímo k Hnutí Duha, překvapivou odpověď: jak kde. V první zóně, avšak nově stanovené, ne v těch rozdrobených desítkách stávajících malých ploch 1. zón , nekácet, v druhé zóně kácet ale k přírodě šetrným způsobem tak, aby kůrovec nepřeskočil do hospodářských lesů-tedy tak jak to dělají v NP Bavorský les i jinde.

K otázce rozlohy prvních zón je na prvním místě otázka ekologické stability a bylo možné též poukázat na příklady z jiných zemí: V bavorském parku mají 53% první zóny, do r. 2027 chtějí rozšířit tuto zónu na 75 %, v hornorakouském NP Kalkalpen zřídili1.zónu dokonce na 89 %. Smyslem a posláním parku je chránit přírodu ponecháním jí samé. Snaha ministra a ředitele Správy NP o přeřazení kategorie dle klasifikace Mezinárodní unie na ochanu přírody (IUCN) z kategorie 2 do kategorie 4 by znamenala rezignaci na ponechání dostatečně velkého území v režimu bezzáhovosti a tím i likvidaci parku jako našeho nejvýznamnějšího území divoké přírody-ostatně na to se nás několik návštěvníků též ptalo. Návštěvníky též zajímala otázka vodního režimu a eroze v bezzásahovém a zásahovém území. Stačilo poukázat na rozježděné cesty těžkými mechanismy, které zvláště cyklisté ze svých cest znali. Navíce je patrné, že ponechaný nevykácený porost je daleko lepší ochranou před erozí, než vykácený a taktéž je ochranou semenáčků před okusem zvěři (zvěř se mezi polámané stromy nedostane).

Zajímavá byla diskuze k otázce kulturní krajiny: představa, že lidé po mnoho staletí exploatovaly celou Šumavu, se ukazuje jako mylná. Ze zprávy prof. Goperta z r. 1868 vyplývá, že pralesy byly do té doby na ploše 18.955 ha z celkové lesní plochy 4 panství 57442 ha (viz čas. Šumava, jaro 2012, str. 10-11). Pak následovala právě v r. 1869 a 1870 vichřice a kůrovcová kalamita, po ní zalesňování, které však ponechalo přeživší stromy, a místy i přirozené zmlazení. Při délce života jednotlivých stromů to znamená, že stále máme ještě zbytky původní divočiny (a navíce při návratu přírody během více jak 40 let, kdy byla část Šumavy hraničním pásmem s daleko menší činností člověka), V Bavorském národním parku nám lesníci vysvětlovali, že právě na těchto fragmentech původních smrčin je založena bezzásahovost v pásmu horských smrčin: příroda postupně vyselektuje odolné horské smrky od těch nepůvodních, v minulosti dosazených z celého Rakouska-Uherska, včetně selekce odolnosti proti kůrovci-je to ostatně věčný boj mezi parazitem a hostitelem, vznikají odolnější jedinci smrků a naopak zase žravější, resp. odolnější kůrovci proti obraně smrků (Je otázka, zda daný vztah popisovat jako parazitismus, protože ač lýkožrout škodí jedincům smrku, prospívá populaci-může vyrůst nový les).

Mimochodem, přímo u pramenů Vltavy jsme mohli návštěvníkům ukázat takového horského velikána-smrk, který by stěží objali dva muži, který přežil vichřice jak v devatenáctém, dvacátém, tak jedenadvacátém století (např. orkán Kyrill v r. 2007), nezničil ho zásah blesku a odolal na rozdíl od okolních smrků i náletu kůrovců (jsou na něm vidět jejich závrty, zároveň i jeho pravděpodobnou obranu zalitím pryskyřicí (možná i dalšími mechanismy, o kterých se toho stále ví málo (jen si člověk přetvářeč přírody myslí, že ví vše lépe, než příroda). V neposlední řadě jsme sloužili i zčásti jako průvodci: dost často jsme byli žádáni o rady na další cestu.

Na stánku jsme zažili též jeden velmi rušný den – když se oficiálně otevírala nová vyhlídka nad pramenem Vltavy . Nejprve nás začala přesvědčovat jedna návštěvnice, jak je potřeba zasahovat proti kůrovci a jak v bavorském parku už ustupují od bezsáhovosti a na hospodaření v lesích jim přispívá EU. Ubezpečili jsme ji, že od bezzásahovosti neustupují, že se může přesvědčit v cca 2-3 km vzdálené oblasti od pramene Vltavy v staré jádrové či 1. zóně pod Reschbachklause ,kde roste dál bez zásahů mladý již 30ti letý les (V NP Bavorský les přestali zasahovat v 1. zóně už v r. 1982/83 po větrné kalamitě), že zásahy dělají v 2. zóně a v rozšířené části národního parku (v r. 1997 rozšířilo Bavorsko NP o dalších 10 950 ha). V té chvíli přikvačil další návštěvník, oslovil návštěvnici jako místostarostku a představil se, že je starostou (později na Facebooku jsme si našli, že se jednalo o starostu Kvildy Václava Vostradovského).

Začal zhurta dotazem, zda je to informační či petiční stánek a zda máme k petičnímu stánku povolení. Sdělili jsme mu, že žádné povolení dle petičního zákona nepotřebujeme a že Správa NP Šumava byla o stánku informována. Další diskuze se však nekonala, pan starosta nás zarazil, abychom mu neskákali do řeči, že je úřední osoba. Pohrozil, že na nás pošle policii a rychle odkvačil pravděpodobně na slavnostní zahájení nové vyhlídky nad prameny Vltavy, kam se sjížděli v autech na svah Černé hory vedoucí činitelé Správy NP Šumava, další činovníci a novináři. Po skončení obřadu jsme se dočkali dalších návštěvníků-přijelo vozidlo Správy NP, vyskákali z něj kameramani a začali si natáčet a fotografovat náš stánek. Když vozidlo poodjelo, měli jsme ještě diskuzi s redaktorkou ČTK, která byla povznesena nad spory o kůrovce a bezzásahovosti. Požádali jsme ji, aby informace o dění na Šumavě nebyly tlumočeny jen jednostranné. Výsledek našeho snažení se dostavil v pozměněné podobě (kým asi?) -příští den byl v jihočeské Mf Dnes článek „Spor o stánek Hnutí Duha u Pramenů Vltavy: je informační, či petiční?“ (viz http://budejovice.idnes.cz/budejovice-zpravy.aspx?c=A120824_113551_budejovice-zpravy_khr) dokonce s fotografií petičního stánku. A tak jsme se dík MfDnes dozvěděli, že nový ředitel Správy NP Šumava zvažuje s pomocí svých právníků, zda stánek u pramenů Vltavy-na veřejně přístupném místě-není v rozporu se zákony… Pikantní je to pro mne o to více, že si pamatuji vznik petičního zákona v r. 1990-tehdy jsme jako poslanci přechodného Federálního shromáždění hlasovali za petiční zákon jako jeden z prvních, které nás vyvádějí z totalitní společnosti směrem k demokracii. A po dvaceti dvou letech si někdo chce uzurpovat právo rozhodovat o tom, zda je petice přípustná vyžadováním povolení či zda je sbírána na správném místě. Obojí je samozřejmě nad rámec petičního zákona. Z takovéto epizody by mohl čtenář nabýt dojem, že petiční stánek u pramenů Vltavy se potýkal pouze s nepřízní. Chvála bohu tomu tak nebylo, z řad návštěvníků nám rozhodně více lidí vyjádřilo podporu, než nesouhlas. Většina návštěvníků se nevyjádřila, jak je u nás obvyklé, ostatně i při určité inflaci podpisových akcí. Velmi zajímavou zkušenost jsme nabyli s pánem, který u stánku varoval (jako ten den jediný): „nevěřte tomu, to je demagogie Hnutí Duha!“ Když jsme mu nabídli diskuzi, ať vysvětlí, v čem je ta demagogie, odmítl diskutovat. Večer jsme zjistili, že s námi sdílí stejné ubytování. Dali jsme se do řeči a celkem v klidu jsme začali diskutovat. Jeho, farmáře z Polabí jsme sice nepřesvědčili (zemědělství přetváří přírodu, bližší jsou mu proto přístupy v lese, zaměřené na produkci dřeva), ale přiznal, že se asi jedná o důležitou záležitost, když lidé u petičního stánku dobrovolně pracují bez nároku na odměnu. Další večer nám dokonce sdělil, že v Modravě v hospodě o nás vědí, kde jsme ubytováni a že ho ponoukali, aby nám nabančil (to už je třetí ubohost tento rok, o které jsme slyšeli: proděravění kol u vozidla dr.Bláhovi, a taktéž i univerzitnímu vozidlu, jímž dr. Hruška vezl exkurzi studentů…).

Při cestě zpět jsme každý den chodili kolem lokality Ptačí potok, kde se odehrávalo loni něco, co bychom si též před 22 lety nedovedli představit: zásah policejních sil, povolaných ředitelem národního parku proti ochráncům přírody. Ve světle toho, že nyní vedení Správy NP slavnostně vyhlašuje, že kůrovcová kalamita skončila, se ukazuje naprostá nesmyslnost kácení v této lokalitě. Ostatně téměř půlmilionová pokuta České inspekce životního prostředí Správě parku za její nesprávný postup při likvidaci kůrovcové kalamity též o něčem svědčí (obzvláště, když je to jen pár dní před příjezdem kontroly z Evropské komise, jejíž komisař varoval před nevratnými zásahy v šumavském národním parku).

Závěrem chci vyzvat ty, kterým není lhostejný další osud národního parku Šumava nechť se připojí k výzvám poslancům, které je možné odeslat buď individuálně, nebo i prostřednictvím www.sumavazije.cz . Na stejné adrese bude možné se dozvědět o dalším osudu zákona o NP Šumava.

Pavel Šremer

P.S. Svému kolegovi z petičního stánku RNDr. Pavlovi Krušinovi , Ph.D. děkuji za spolupráci u stánku a cennou pomoc při přípravě tohoto článku

Přílohy:

Příloha č. 1: Text návrhu zákona o NP Šumava a jeho kritický rozbor od právníka viz Podrobný rozbor návrhu zákona http://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vojtech-stejskal-posudek-navrhu-zakona-o-vyhlaseni-narodniho-parku-sumava. Stručné shrnutí sporných bodů dle Hnutí Duha:

Co obsahuje návrh ministra Tomáše Chalupy:

  • Právní klička v preambuli zákona zajistí developerským projektům v národním parku stejnou prioritu jako ochrana přírody.
  • Zvětší území, kde se může těžit na úkor oblastí ponechaných přírodě. Ministr navrhuje části parku ponechané přírodě nikoliv rozšířit (jak je obvyklé v ostatních národních parcích), ale zmenšit na pouhých 22%. Dřevorubcům tak věnuje například podmáčené lesy v oblasti Hornokvildských rašelinišť, oblast Ptačího potoka v Modravských slatích, kaňon Křemelné, prales na Smrčině, horu Polom či Radvanovický hřbet.
  • Přímo vymezí plochu pro budoucí lanovku a sjezdovku na Hraničníku, kvůli které se budou muset vykácet vzácné horské lesy, a to i v první zóně národního parku. Plochu pro lanovku a sjezdovku dokonce rovnou vyškrtne z národního parku, takže národní park bude sjezdovkou v oblasti Hraničníku rozdělen na dvě části.
  • Naprosto nedostatečně reguluje stavební činnosti. Usnadní tak vznik dalších černých staveb či apartmánových sídlišť na úkor krásné šumavské krajiny.
  • Zásadním způsobem omezí rozvoj území ponechaných přírodě. V budoucnu má mít první, nejpřísněji chráněná zóna parku pouhých 35% a to až v roce 2057! Současný plán péče o národní park přitom stanovil tento cíl na nejméně 50% v roce 2030. V evropských národních parcích mají jádrové zóny obvykle více než 75% rozlohy parku.
  • Umožní otevřít nové cesty do území vzácných tetřevů citlivých na vyrušování a ohrozí tím jejich přežití.
  • Zřizuje zcela zbytečný Výbor, který se má vyjadřovat k důležitým strategickým dokumentům parku jako je například plán péče, zonace, rozpočet parku či návštěvní řád, ačkoli stejné pravomoci má Rada parku. V devítičlenném Výboru přitom budou pouze dva zástupci státu.
  • Zbavuje bezplatným převodem stát části pozemků v národním parku a umožňuje je novým nabyvatelům (obcím) rozprodat, bez jakýchkoli podmínek.

Světový svaz ochrany přírody /IUCN/ již dříve varoval, že v případě přijetí takového zákona vyškrtne Šumavu ze seznamu mezinárodně uznávaných národních parků.

Příloha 2: Petice návštěvníků pramenů Vltavy za dobrý zákon o Národním parku Šumava

Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky
Lidé svým hospodařením mění tvář krajiny. Posláním národních parků je pak uchovat v moři civilizovaného světa ostrovy nedotčené přírody. Pouze tady můžeme vidět, jak vypadá prales se staletými stromy a tlejícími kmeny nebo divoká řeka. Důležitá je ochrana všech fází vývoje přírody a jejích přirozených proměn v závislosti na změnách okolního prostředí. Právě kvůli této fascinující podívané jsou národní parky vyhledávaným místem turistického ruchu.
My, turisté, kteří jsme v letošním roce navštívili prameny Vltavy, žádáme Vás, zákonodárce, abyste odmítli a opravili veškeré návrhy zákona, které vpustí do Národního parku Šumava developery, umožní další zástavbu této krásné krajiny, zmenší území ponechané přírodě a zabrzdí jeho rozšiřování.
Žádáme Vás, abyste přijali takový zákon o Národním parku Šumava:
ve kterém bude hlavním cílem národního parku ochrana přírody; ostatní činnosti budou možné jen do takové míry, kdy neohrozí vzácnou přírodu;
který zachová současnou rozlohu území ponechaného přírodě, tj. 30 % národního parku, a stanoví jeho postupné rozšíření alespoň na 50 % do roku 2030 tak, jak je to stanovené už v současném plánu péče o národní park z roku 2000, a jak je to obvyklé v ostatních evropských národních parcích.
který omezí další výstavbu tak, aby nezničila šumavskou krajinu.

Děkujeme.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , tel: 731 463 929

Příloha 3: Petice NE – 35 procent prvních zón v NP Šumava

Proč podepsat petici: NE – 35 procent prvních zón v NP Šumava

Návrh zákona o NP Šumava (předkládaný MŽP) požaduje vyhlásit 1. zóny v rozsahu 24,5 % ihned a na 35 % v budoucnu, tedy bezzásadové území na 24 000 ha NP.

Návrh je nepřijatelný a nebezpečný z těchto důvodů:

1/ Lesy II. a III. zón nejsou schopny zvládnout kůrovcový nápor, který na ně bude přecházet z I. zón.

2/ Navrhovaný rozsah I. zón není zárukou zachování vzrostlého zeleného stromového patra, které musí být ve většinovém podílu, aby byla přirozená struktura lesů zachována. Návrh zákona souhlasí, aby i nadále v lesích NP usychalo více stromů, než přirůstá.

3/ Navrhovaný rozsah prvních zón je zárukou toho, že na téměř celém 35 % území se tamní smrkové monokulturní lesy budou periodicky rozpadat po dosažení věku 50 let. Zákon tak bude chránit nepřirozenou strukturu lesů. Lze předpokládat, že porosty, kterým je dnes 20-30 let, budou za 45 let suché. Ani za tuto dobu nelze dosáhnout 40 % zastoupení buku a jedlí, aby ve všech lesích parku bylo dosaženo složení, které je schopné zvládnout kůrovcový nápor.

4/ Vzrostlé lesy v navrhované kategorii II. A, tj. 9000 ha, uschnou na 82-90 % plochy, jako je tomu dnes na 15000 ha dosavadních bezzásahových lesů. Na tomto území budou za 15, 30, 45 let vyhlašovány 1. Zóny, opět jen úředně, aniž by dosáhly odpovídající kvality. Pokud bude § 5 zákona ve znění „připravováno na vstup do I. zóny“ vykládáno jako „nekácet kůrovcem napadené stromy a nechat uschnout“, potom se do nich zařadí zcela suché lesy (zásahy v kat. II. A budou každoročním důvodem blokád ekologických aktivistů a MŽP nebude schopno zajistit potřebný výkon ochrany lesů). Pokud se § 5 bude vykládat jako „zasahovat dočasně a účinně kácením“, tak téměř všechny vzrostlé smrky budou vykáceny. Do I.zón se tak za 15, 30, 45 let zařadí paseky a mlaziny, které jsou věkově nediferencované, monokulturní a na přímém oslunění hyperaktivně odrostlé (a tím labilní proti větru). Toto je konkrétní kritérium pro kvalitu lesa, která je nevhodná k vyhlášení I. zóny.

5/ V případě další velké větrné kalamity navrhovaná zonace dává předpoklad, že na 35% území budou ponechány vývraty a zlomy bez zpracování. Tím by se opakovalo to, co se stalo po orkánu Kyrill. Návrh zákona dává najevo, že se společnost orkánem nepoučila a nehodlá z toho vyvozovat důsledky a mimořádná opatření.

Vážení občané,

Jde o 9000 ha lesů, v nichž by mohl i v budoucnu existovat vysoký zelený les a v jeho stínu růst nový. Jedině tak to má být. To stojí zato, podepsat tuto petici.

Za petiční výbor Vám děkuje

Petr Martan

Ředitel Komunity pro duchovní rozvoj, o.p.s., poradce v lesnictví

384 81 Čkyně 197

7. 2. 2012