Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Stará-radnice-Chrudim2011Po několika letech, kdy město Chrudim obhajovalo opakovaně přiznání kategorie B v plnění kritérií Místní agendy pro 21. století (MA 21) a nastoupení na trajektorii dlouhodobě udržitelného a zdravého města, představitelé města a úředníci radnice 8. října 2013 poprvé obhajovali před vlastními občany, hodnotící komisí při Radě vlády pro udržitelný rozvoj, Národní sítě zdravých měst a expertní komisí svou ambici vstoupit jako první v České republice do nejvyšší kategorie A.

Tzv. „obhajoba na místě“ proběhla ve velkém sále Muzea. Byla výborně připravena co do prezentace aktivit a produktů na četných panelech a stolech v sále, v PowerPointové prezentaci plnění kritérií Aalborských závazků udržitelnosti vývoje, přednesené starostou Mgr. Řezníčkem, odpovědnou garantkou Šárkou Trunečkovou a úředníky městského úřadu, některých městem řízených organizací i zástupci některých nevládek, ve městě působících. Vytknout lze pořadatelům snad jen patrně slabou propagaci této obhajoby ve vlastním městě pro ty, kdo nemají počítač či napojení na Internet, nesledují webové stránky města ani Národní sítě zdravých měst, protože občanů nenapojených nějak na radnici v sále mnoho nebylo, ač nechybělo ani kvalitní a „fair-tradeové“ občerstvení.

Hlavní prezentace města začala krátkou rekapitulací vztahu města Chrudim k MA 21 a hnutí Zdravých měst, zrekapitulovala „sebehodnocení“ města v plnění kritérií v 10 hlavních tematických okruzích dle Aalborských závazků a dle metodiky hodnocení expertní skupinou, přešla na výsledky auditu udržitelnosti vývoje města a vyvrcholila vysvětlením pojetí MA 21 jako systému, prostupujícímu práci volených orgánů i úředního aparátu města.

Z přednesené prezentace je zřejmé, že za dobu, kdy se město Chrudim do sítě Zdravých měst, plnících kritéria MA 21 k dlouhodobé udržitelnosti vývoje přihlásilo, prošlo mnohými změnami k lepšímu jak v systému plánování a řízení vývoje města, v jeho správě, tak ve fyzickém stavu města, viditelném pro obyvatele i návštěvníky. Pokrok se týká jak průřezových témat, jako jsou Správa věcí veřejných a územní rozvoj a Životní prostředí, tak dílčích témat Udržitelná spotřeba a výroba, Doprava, Zdraví obyvatel, Místní ekonomika a podnikání, Vzdělání a výchova, Kultura a místní tradice, Sociální prostředí a Globální odpovědnost. U Životního prostředí, Udržitelné výroby a spotřeby, Dopravy a Místní ekonomiky a podnikání bylo splnění kritérií schváleno s určitými výhradami či podmínkami, na které se musí město zaměřit, aby plnění obhájila i příště, zato v sociální oblasti byla shledána činnost radnice, jí řízených organizací a dalších mnoha subjektů ve městě již nyní jako excelentní. V tematickém okruhu Správa věcí veřejných a územní rozvoj letos město překonalo dva dlouhodobě působící brzdící faktory udržitelnosti – totiž dokončilo, projednalo a v listopadu po zapracování připomínek schválí nový územní plán města, pořízený již v souladu s novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Zahájí také intenzivní práce na přípravě nového Strategického plánu města Chrudimi, když dosud formálně platný již opravdu „dosluhuje“. Další bariérou, která bránila postupu města do vyšší kategorie A, a kterou se letos podařilo konečně prolomit, byla neexistence silničního obchvatu I/37 kolem města, ačkoliv v územních plánech byl zakotven již od roku 1942 a město tedy čekalo na zahájení jeho realizace plných 70 let (!). Letos byl konečně rozestavěn a lze doufat, že z městských tříd do několika let konečně zmizí zejména tranzitní kamionová doprava a zlepší se nejen funkčnost vnitřního komunikačního systému, dosud provázeného četnými kongescemi, ale i bezpečnost chodců a cyklistů, životní prostředí v přiléhajících plochách a objektech, sníží se hluk a emise škodlivin v údolní poloze nivy Chrudimky, předurčené pro oddych, sport a relaxaci.

V prezentaci představitelé města reagovali na výtku expertů z oblasti Životního prostředí, že nový územní plán obsahuje v rozvojových a rezervních plochách až příliš vysoký zábor půd I. a 2. bonity. Argumentovali tím, že jinou půdu bohužel již k dispozici pro případný rozvoj bydlení, výroby, občanské a technické vybavenosti nemají. Využívají v souladu se stavebním zákonem důsledně „brownfields“, proluky v zástavbě, a až poté ty pozemky, které od souvislé držby odřízne obchvat města tak, aby zastavěné území bylo co nejkompaktnější a využívalo maximálně stávající dopravní i technickou infrastrukturu. Já jsem k tomu považoval za nutné dodat, že návrh převodu části nezastavěného území do zastavitelných ploch či rezerv v územním plánu ještě neznamená skutečný zábor. Znamená vyjádření názoru územního plánovače, kam by se město mohlo dále rozvíjet, bude-li o to zájem a najde-li se investor, jehož záměr nebude možné uskutečnit v současně zastavěném území města. Chrudim jako město na jižním konci urbanizační osy, definované v Politice územního rozvoje ČR, táhnoucí se od Jaroměře přes Hradec Králové a Pardubice až pod úpatí Železných hor a Českomoravské vrchoviny, přitom nepostrádá určitý rozvojový potenciál díky dopravní dostupnosti zejména do blízkých Pardubic a vazbě na republikové dálniční, železniční koridory, k letišti Pardubice i k vodní cestě - toku Labe. Na tomto potenciálu nic nemění fakt, že pro územní nepřipravenost pro výstavbu rodinných domků v minulosti, obyvatel ve městě spíše ubývalo, než přibývalo. Upozornil jsem ale rovněž, že určitý potenciál pro rozvoj bydlení, obchodů, služeb, veřejného stravování, kultury a cestovního ruchu představuje regenerace památkově chráněného historického jádra, kde se město nemůže omezit jen na vylepšování fasád a prvků veřejných prostorů, na regulaci reklamy a další vnějškové atributy, ale mělo by začít realizovat zpracovaný regulační plán zahájením moderované diskuse s majiteli nemovitostí, uživateli bytů i obchodních prostorů, se správci inženýrských sítí, a tak podpořit jejich snahu i zprostředkováním pomoci se zpracováním komunitního plánu postupné modernizace, respektujícího památkové ohledy, ale přesto přivádějícího standard bydlení, obchodů a služeb na soudobou technickou úroveň, včetně spotřeby, resp. šetření energií. Prostor historického jádra je jako stvořený pro integrovaný plán obnovy a oprav nejen fyzických fondů v území, ale i tamní občanské komunity ve smyslu ekonomické podpory s využitím fondů EU a také ve smyslu sociálním. Značná část majitelů domů jsou zde restituenti, kteří dostali zpět domy ve špatném stavu a ve věku, kdy již nemají ani prostředky, ani energii obnovit a modernizovat vše vlastními silami. Zabilo by se tak více much jednou ranou. Vyslovil jsem zároveň naději, že se to stane jedním z klíčových bodů nového Strategického plánu města Chrudimi a navazujících akčních plánů pro období 2014 – 2020, což může být posledním plánovacím obdobím EU, kdy ještě budeme spíše příjemci, než plátci pomoci ve Fondu soudržnosti. Bude to i jedním z témat budoucího hodnocení při obhajobě.

Toto téma také odhalilo dvě ze slabin prezentace, ke kterým mohla přispět i metodika hodnocení, zpracovaná expertní skupinou. Totiž že městské orgány se jednak téměř výhradně zaměřují na ty oblasti života města a na ty fondy v něm, které jsou jejich majetkem či v jejich přímé kompetenci, zatímco skutečné dlouhodobě udržitelné město vyžaduje součinnost radnice i s ostatními subjekty v něm a dokonce jakousi iniciační a moderační aktivitu městské samosprávy, jinak nebude dlouhodobě udržitelné. A pak také, že ono rozdělení celého komplexního problému dlouhodobé udržitelnosti do dílčích tematických okruhů svádí k oddělenému plnění i sebehodnocení příslušnými odbory dle kompetencí, takže problémy, které mají vazbu na více témat, se řeší občas bez potřebné průběžné komunikace mezi dílčími gestory - buď duplicitně, nebo se naopak neřeší vůbec, protože se tito gestoři domnívají, že je řeší kolegové jinde. Ukazuje to na důležitost úlohy kolektivních orgánů města a hlavního koordinátora MA 21 a Zdravých měst na každé radnici, kteří by měli takovou syntézu a homogenitu programu zajistit, a to až po průmět do městského rozpočtu či rozpočtového výhledu.

Určité poučení z toho vyplývá i pro skupinu hodnotitelů a expertů. Neměli by se při hodnocení soustředit jen na vlastní tematický okruh, ale měli by mít čas a prostor prostudovat i hodnocení kolegů z ostatních témat, reagovat na ně a reálné vazby a souvislosti zohlednit ve svém dílčím hodnocení upozorněním na duplicity nebo naopak na chybějící opatření, pokud taková objeví.

Závěrem je třeba vyseknout poklonu funkcionářům a úředníkům města Chrudimi, tamním nevládním neziskovým organizacím zejména v sociální oblasti, výchově a vzdělávání, skupině hodnotitelů i expertů, že se odvážili tohoto kroku a mohla se tak v praxi ověřit jednak metodika sebehodnocení i expertního hodnocení, jednak vůle zlepšovat ekonomickou sílu, sociální soudržnost a životní prostředí měst o velikosti mezi 20 a 30 tisící obyvatel tak, aby se mohla ucházet o přiznání kategorie A, právě na jejich městě „naostro“. Stali se tak názornou pomůckou a „příkladem dobré praxe, hodným následování“ pro mnohé municipality nejen v dílčím pojetí, jako je jejich excelentní úroveň v sociální oblasti, ale v celé šíři života měst.

Proto městu Chrudimi přes drobné nedostatky, které jsme objevili a vtělili do podmínek příštího hodnocení a obhajoby přeji, aby kategorii A obhájila a v letošním roce jí byla opravdu přiznána, byť zatím asi s jedinou hvězdičkou. Jsou dobří a mají vůli se dál zlepšovat.

V Hradci Králové dne 9. října 2013

 

You have no rights to post comments

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License