Společnost pro trvale udržitelný život konstatuje, že Česká republika má v současné době historickou příležitost stanovit svoji dopravní politiku tak, aby odpovídala strategii trvale udržitelného rozvoje formulované konferencí OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro, 1992. K tomu považujeme za nezbytné zejména:

  1. Harmonizovat českou dopravní politiku s doporučením OSN (výbor pro dopravu) s politikou Evropského společenství. Využitím a zásadní modernizací dosavadní velmi husté, byť technicky i morálně silně zanedbané sítě veřejné hromadné dopravy a její preferencí před individuální automobilovou dopravou je možno dosáhnout s relativně omezenými prostředky ekonomicky, ekologicky i bezpečnostně nejpříznivější alternativu rozvoje dopravy.
  2. Zachovat vliv státu na ekologicky únosný rozvoj dopravy a na zabezpečení dopravních služeb a výkonů ve veřejném zájmu. K tomu připravit potřebná legislativní, ekonomická a technická opatření, která budou respektovat zásady nezhoršování životního prostředí vlivem veřejné i individuální dopravy a budou brát v úvahu zájmy sociální, regionální, a urbanistické. Radikálně snižovat škodlivé vlivy dopravy na životní prostředí ve městech, regionech i na území celého státu.
  3. Odvíjet strategii rozvoje dopravy od pojetí dopravy jako integrované dopravní soustavy a od zásad ekologicky únosné dopravy jako služby a očekávaných změn nároků na ni, změn hodnotových kritérií obyvatelstva i možností jejich ovlivňování výchovou a ekonomickými stimuly (tarify, daněmi, poplatky atd.).
  4. Usilovat o minimalizaci dopravních potřeb české společnosti i tranzitu na nejnižší možnou míru, v souladu s koncepcí vytváření relativně uzavřených cyklů výroby a spotřeby, která přihlíží k limitovaným přírodním zdrojům.
  5. Preferovat ekologicky únosnou železniční dopravu a zároveň snížit náklady na přepravu zboží i osob po železnici a podstatně zvýšit i pružnost, rychlost a spolehlivost železniční dopravy tak, aby mohla konkurovat osobní i nákladní automobilové dopravě a letecké dopravě, které jsou z ekologického hlediska podstatně méně přijatelné. Podporovat kombinované druhy přepravy zboží spojující přednosti železniční i automobilové, resp. vodní dopravy.
  6. Internalizovat všechny ekologické i jiné škody způsobené jednotlivými druhy dopravy do nákladů příslušných dopravců tak, aby bylo možno stanovit jejich celkové náklady. Nerespektováním těchto nákladů dochází dnes k neopodstatněnému preferování automobilové dopravy, která je ekologicky nežádoucí, vede ke značnému počtu nehod, záboru a nezdaňování půdy silničními komunikacemi a k dalším nežádoucím jevům.
  7. Přehodnotit koncepci budování dálniční sítě a tuto síť redukovat pouze na vytvoření základní kostry doplněné modernizovanými silnicemi. Pro zvýšení zájmu o železniční přepravu doporučujeme připravit dlouhodobou koncepci budování vysokorychlostních tratí v návaznosti na evropskou síť.
  8. V letecké dopravě soustředit prostředky na modernizaci letiště v Praze – Ruzyni a současně co nejvíce omezit negativní důsledky zvýšení jeho kapacity na životní prostředí. Je však škoda, že místo rekonstrukce nebylo letiště vymístěno dále od Prahy.
  9. V rámci české dopravní politiky řešit hl. m. Prahu jako specifický dopravní uzel celostátního významu, a to včetně financování.
  10. Nestavět vodní dílo Dolní Žleb a Březno na dolním Labi, nesplavňovat Labe až do Pardubic. Rozhodně nesouhlasíme se splavněním dolní Moravy, tím méně s přípravou plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe a to z důvodů ekologických, ekonomických i dopravních.
  11. Vytvořit jednotný fond dopravy určený na financování dopravní infrastruktury, místo navrhovaného silničního fondu s podporou státního rozpočtu. Dopravní systém je nutno považovat za komplex služeb obyvatelstvu a národnímu hospodářství a nelze ho zejména z hlediska řízení a financování tříštit do jednotlivých subsystémů, aniž by byla ohrožena jeho celostní a komplementární funkce. Nesouhlasíme ani s přednostním využíváním přebytků na extenzivní budování dálniční sítě.

Společnost pro trvale udržitelný život je spolu s Ekologickým kruhem připravena se i nadále podílet na přípravě a realizaci dopravní politiky České republiky.

V Praze dne 21. 9. 93

ing. Josef Vavroušek, CSc., předseda STUŽ

ing. Jaroslav Stoklasa, CSc., vedoucí pracovní skupiny pro dopravu