Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

15. 9. 1944-18. 3. 1995

Zakládající člen STUŽ a její první předseda v letech 1992-1995

ŽivotopisJosef Vavroušek v kancelář ministra

Narodil se 15 .9. 1944 v Praze, kde v období 1950-1958 navštěvoval základní školu a v letech 1958-1962 střední průmyslovou školu v Preslově ulici, Praha-Smíchov.

V období září 1962-prosinec 1967 studoval na strojní fakultě ČVUT v Praze (specializace ekonomická, zaměření matematické). Podílel se na studentské opoziční činnosti, zejména jako šéfredaktor časopisu Buchar.

Od 1.ledna do 13. září 1968 se zúčastnil expedice směřující do nemocnice A. Schweitzera v Lambarené (Gabon). Cílem expedice, která navštívila čtrnáct afrických zemí, byla jednak materiální pomoc nemocnici, jednak podpora Schweitzerových ideálů humanismu a úcty k životu. Po okupaci Československa byl zvolen místopředsedou organizace SOS sdružující mladé československé. občany na území Paříže. Po návratu z Afriky strávil rok na základní prezenční službě ve vojenském výzkumném ústavu, kde pracoval jako matematik a naučil se programovat (říjen 1968-1969).

V období říjen 1969-květen 1970 pracoval jako odborný pracovník ve Výzkumném ústavu ekonomiky průmyslu a stavebnictví při VŠE, potom v letech 1970-1974 jako poradce v Institutu poradenství . V roce 1975  se stal kandidátem věd po obhajobě knihy "Systém řízení průmyslového podniku".

Od roku 1975 pracoval v Ústavu pro ekonomiku a řízení VTR (později Výzkumný ústav  VTR) v oblasti kybernetiky a teorie systémů, později se specializací na péči o životní prostředí. Zároveň přednášel na řadě konferencí a kursů . V roce 1988 jeden semestr externě vyučoval na strojní fakultě ČVUT v postgraduálním studiu (kurs péče o životní prostředí). Aktivně se zúčastnil činnosti nevládního ekologického hnutí, zejména Ekologické sekce čs. biologické společnosti při ČSAV. Podílel se na zakládání a činnosti Kruhu nezávislé inteligence (1988) a Občanského fóra (1989).

V březnu 1990 byl jmenován náměstkem Státní komise pro vědeckotechnický rozvoj odpovědným za péči o životní prostředí, v červnu téhož roku ministrem vlády ČSFR, předsedou Federálního výboru pro životní prostředí, a to do konce volebního období v červnu 1992. V červnu 1991 zorganizoval první celoevropskou konferenci ministrů životního prostředí (Dobříš). Byl vedoucím československé delegace na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro (červen 1992).

Od října 1992 pracoval v Institutu aplikované ekologie při VŠZ Praha jako výzkumný a vývojový pracovník v oblasti trvale udržitelného hospodaření ve venkovské krajině a přednášel na VŠZ. V září 1992 inicioval založení dobrovolné neziskové Společnosti pro trvale udržitelný život, kde byl zvolen předsedou. V letním semestru 1992-1993 externě přednášel ekologii člověka na fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od září 1993 byl pracovníkem oddělení veřejné a sociální politiky Institutu sociálních studií FSV. Ve školním roce 1993-1994 vedl kurs Ekologie člověka a podílel se na přednáškách v kursu Veřejná politika. Ve školním roce 1994-1995 přednášel kursy Základy ekologie člověka (pro bakaláře) a Trvale udržitelný způsob života (pro magistry) a podílel se na kursu Veřejná politika. Byl členem vědecké rady FSV UK a proděkanem pro rozvoj a styk s veřejností této fakulty.

Přednášel  také na řadě jiných vysokých škol v českých zemích i na Slovensku a dále ve Velké Británii (Cambridge). Na jaře 1994  navštívil USA, kde  přednesl 22 přednášek na universitách, vědeckých ústavech i státních institucích.

Publikoval  pět knih, 40 studií a cca 150 odborných článků, zejména z oblasti kybernetiky, teorie systémů, teorie rozhodování a péče o životní prostředí.

Manželka Ing. Eva Vavroušková, dcery Kateřina a Petra

Zahynul pod lavinou ve věku 50 let 18.3.1995 spolu s dvacetiletou dcerou Petrou.

Hlavní ocenění i.m.

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License