Není špatné, když podniky mají strach z chemické legislativy REACH, říká Geert Dancet, prozatímní ředitel Evropské agentury pro chemické látky v Helsinkách, která bude mít na starosti registraci, hodnocení a povolování všech chemických látek používaných v evropském průmyslu. Podle Danceta totiž všechny firmy čeká obrovské množství práce, se kterou musejí začít už nyní.

 HN: Podle studií bude zavedení směrnice REACH stát české firmy až 14 miliard korun. Řadě z nich prý hrozí krach a o práci může přijít 15 tisíc lidí. Jde o přehnaný pesimismus?

 Evropská komise provedla mnoho studií o dopadu REACH na firmy. Všechny ukázaly, že přílišné obavy nejsou opodstatněné. Náklady na testování a autorizaci určité látky se rozloží do celého řetězce dodavatelů. Jde navíc o jednorázové náklady, ale firmy se je mohou pokusit rozepsat na více let. Mnoho studií a dokumentů o látkách je dostupných už teď a firmy se o ně mohou podělit. Pokud se rozumně dohodnou, jejich náklady budou relativně nízké.

 HN: Proč by si ale společnosti měly pomáhat? Nevyužijí toho spíš některé z nich ke zbavení se konkurence?

 To je skutečně možné, ale spíš teoreticky. REACH říká, že firmy musejí sdílet data. Takže i kdyby nějaká velká společnost zaregistrovala své látky jako první a chtěla se tak vyhnout společné registraci, stejně bude muset sdílet své informace s ostatními.

 HN: V textu směrnice ale stojí, že firmy mají vypočítávat cenu těchto studií "spravedlivě". Kdo to posoudí?

 Na pravidlech se opět musejí dohodnout samy firmy. Nelze říci, že by pravidla vytvořili jen velcí výrobci. Svazy zastupují i menší podniky a ty samozřejmě mají zájem na tom, aby pravidla byla spravedlivá ke všem. REACH nutí všechny ke spolupráci a k hledání cest, jak se podělit o tu zátěž spravedlivě.

 HN: Některé firmy tvrdí, že po spuštění ostré fáze REACH nastane chaos...

 Není špatné, když v této fázi mají tento pocit. Je potřeba se na věc dívat realisticky - ve velmi krátké době se musí udělat obrovské množství věcí, což nebude lehké. Všichni s tím budou mít hrozně práce. Proto jsem rád, že třeba lhůta pro předběžnou registraci se prodloužila ze tří na 3,5 roku.

 Je velice důležité, aby si firmy uvědomily, že si musejí udělat pořádek samy u sebe a připravit se. Agentura je nebude vodit za ruku. Svazy jsou ale aktivní již teď a mohou firmám pomoci. Když se začnou připravovat co nejdřív, bude to pro ně jen výhoda.

 HN: Podniky ovšem tvrdí, že by se rády připravily, ale nemají od vás dost informací a pokynů, jak postupovat...

 Je pravda, že ne všechny informace jsou připravené již teď. Naše agentura totiž teprve začíná fungovat. Řadu věcí ale mohou firmy začít dělat samy už nyní.

 HN: Co by tedy měla udělat česká menší firma už teď?

 Musí se důkladně připravit na registraci látek, které používá. Zvlášť pokud jde o výrobce chemikálií, je v jeho zájmu mít ve firmě člověka, který rozumí počítačovému systému Iuclid, na kterém bude stát celá databáze REACH, nebo se to naučí. Už teď je k mání řada interaktivních kurzů zdarma.

 Důležité je shromáždění všech informací o chemických látkách, které mají společnosti k dispozici. Pokud má firma svoje vlastní studie a výsledky testů chemikálií, může už teď prověřit kvalitu těchto informací a určit, za jakých nákladů je v minulosti získala. To usnadní výměnu s ostatními firmami. Ty podniky, které chemikálie nevyrábějí, by měly přesně vědět, jaké látky nakupují a v jakých objemech.

 HN: Co bude největší problém?

 Největší potíž bude sestavit seznamy nejnebezpečnějších látek a dodržovat pravidla jejich používání. Jde o to, aby dokumenty, které připraví firmy, byly kvalitní a aby se někdo nesnažil data falšovat. Jsou tisíce chemikálií, které mají nebezpečné dopady, i když omezené. A najít způsob jejich bezpečného užívání bude jak největší problém, tak i největší výhoda REACH. Nakonec se ale spotřebitelé budou cítit mnohem bezpečněji a průmysl získá obří výhodu.