10.3.2009 - Znečišťující emise z tisíců průmyslových zařízení v celé Unii musí být snižovány, ale flexibilněji, domnívají se poslanci. Parlament dnes přijal návrh Komise na aktualizaci a zpřísnění platných pravidel, do nějž EP začlenil nová ustanovení týkající se zavedení celoevropských limitů pro emise, větší flexibility při poskytování povolenek a vyjmutí málo využívaných zařízení z působnosti směrnice.
Směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), která v současné době prochází revizí, si klade za cíl snížit emise a znečištění pocházející z různých alternativních zdrojů uvnitř Unie. Provozovatelé průmyslových zařízení, která spadají do působnosti směrnice, musí požádat příslušné orgány členských tátů o „environmentální povolení”. To může být vydáno pouze pokud jsou splněny určité požadavky a podmínky v oblasti životního prostředí. Do působnosti směrnice IPPC v současné době spadá přibližně 52.000 průmyslových zařízení.
Navržená revize si klade za cíl snížit administrativní zátěž průmyslových podniků a veřejných orgánů díky zjednodušení a vyjasnění platných pravidel. To znamená přepracovat a spojit sedm evropských směrnic, včetně IPPC, do jediného textu. Poslanci tento návrh přijali poměrem hlasů 402:189:54 prostřednictvím zprávy poslance Holgera KRAHMERA (ALDE, DE).
Zavedení emisních limitů
Parlament vyjádřil v zásadě souhlas s přísnějšími emisními limity pro určité kategorie spalovacích zařízení a pro znečišťující látky, jako je SO2, NOx, prach a CO. V zájmu posílení flexibility však poslanci navrhli změnu postupu pro stanovení těchto limitů a případně také pro další zavedení přísnějších limitů.
Za účelem omezení příliš četných výjimek, které vedou k narušení trhu, žádá Parlament zavedení minimálních emisních limitů, které nebudou moci být za žádných okolností překročeny. Tyto limity by stanovila Komise v postupu komitologie. Podle parlamentního zpravodaje přispějí tyto požadavky k vytvoření evropské bezpečnostní sítě, jejíž pravidla nebude moci porušovat žádné průmyslové zařízení.
Aby mohly příslušné orgány vydávat povolení flexibilněji, domnívají se poslanci, že emisní limity stanovené pro jednotlivá zařízení musí vycházet z nejlepších dostupných technik a musí současně zohledňovat místní podmínky.
Začlenit středně velká spalovací zařízení, vyjmout málo využívaná zařízení
Revidovaná legislativa (směrnice IPPC a dalších 6 směrnic) se bude do velké míry týkat zařízení, která již spadají do působnosti platných legislativ. Bude pokrývat mimo jiné metalurgický průmysl, chemický průmysl, papírenský průmysl, zpracování potravin, rafinerie, spalovací zařízení, zařízení na spalování odpadu, zařízení na spoluspalování odpadu a zařízení produkujících oxid titaničitý. Poslanci souhlasí s návrhem Komise za začlenění středně velkých spalovacích zařízení (mezi 20 a 50 MW) do působnosti směrnice, žádají však současně, aby byly z působnosti vyňata zařízení (pod 50 MW), která jsou v provozu méně než 500 hodin ročně.
Poslanci rovněž pozměnili přílohy, které stanoví specifické podmínky pro udělování povolení pro různé průmyslové činnosti.
Výjimka pro nemocnice
Poslanci přijali pozměňovací návrh, ve kterém žádají, aby se při výpočtu celkového jmenovitého tepelného příkonu u spalovacích zařízení používaných ve zdravotnických zařízeních brala v úvahu pouze normální provozní kapacita.
Chov drůbeže
EP zamítl návrh Komise na rozšíření působnosti směrnice na intenzivní chov drůbeže a na rozlišení mezi různými druhy drůbeže. Parlament naopak požaduje, aby se směrnice týkala pouze zařízení s kapacitou 40 000 kusů drůbeže, jak je tomu v současné době.
Omezit administrativní zátěž a lépe informovat veřejnost
Další soubor přijatých pozměňovacích návrhů má snížit administrativní zátěž, uvolnit pravidla o hlášeních a inspekcích, a zlepšit informace pro veřejnost.
Z českých europoslanců vystoupila v rozpravě Zuzana ROITHOVÁ (EPP-ED/KDU-ČSL). Ve svém projevu připomněla, že „příliš nákladné zvyšování ekologických standardů pro evropské výrobce snižuje konkurenceschopnost a zhoršuje zaměstnanost, pokud se k podobným standardům nezaváží také Čína, Brazílie, USA a další ekonomiky”. Kriticky se proto vyjádřila ke skutečnosti, že Komise neprovedla studii ekonomických dopadů na zaměstnanost. Návrhy Výboru pro životní prostředí by byly podle jejího názoru schopné naplnit pouze silné konkurenceschopné firmy, zatímco malé by omezily či uzavřely provozy a propouštěly zaměstnance. „Budu hlasovat proti rozšíření působnosti této směrnice o snižování emisí na domácnosti a na malé provozy, malé farmy a dokonce na školy, kostely a podobně v době krize”, uvedla, neboť je přesvědčena, že taková opatření nejsou přiměřená.