10. března 2009, Štrasburk - Evropský parlament dnes dal zelenou zpřísnění pravidel pro vypouštění emisí z desítek tisíc průmyslových zařízení v EU. Zákonodárci na plenárním zasedání ve Štrasburku totiž s některými úpravami podpořili návrh Evropské komise, která žádá přísnější limity pro určité kategorie spalovacích zařízení a pro znečišťující látky jako oxid siřičitý či oxidy dusíku.
Pro to, aby směrnice vstoupila v platnost, je nutný souhlas členských států. Návrh směrnice se týká 52 000 průmyslových zařízení v EU.
"Musíme mít ještě přísnější limity, pokud chceme dosáhnout toho, aby se udrželo zvýšení teploty pod dvěma stupni Celsia," uvedla při rozpravě irská europoslankyně Avril Doyleová (EPP-ED).
Problematiku snižování emisí řeší směrnice o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), která v současné době v unii prochází revizí. Ta by podle zákonodárců měla snížit administrativní zátěž průmyslových podniků i úřadů v jednotlivých členských státech. Europoslanci proto chtějí spojit sedm evropských směrnic, včetně IPPC, do jediného textu.
Revidovaná legislativa má pokrývat metalurgický průmysl, chemický průmysl, papírenský průmysl, zpracování potravin, rafinerie, týká se spalovacích zařízení, zařízení na spalování odpadu nebo zařízení produkujících oxid titaničitý.
Europoslanci dnes odsouhlasili návrh komise, která chce, aby směrnice upravovala emisní limity pro středně velká spalovacích zařízení (o výkonu mezi 20 a 50 megawatty). Oproti návrhu EK požadují, aby se limity nevztahovaly na menší a méně využívaná průmyslová zařízení s výkonem do 50 megawattů, která jsou v provozu méně než 500 hodin ročně.
Parlament zároveň žádá zavedení minimálních emisních limitů, které podniky nebudou moci za žádných okolností překročit.
Nově upravená legislativa chce mimo jiné regulovat emisní limity na uhelné elektrárny. EK loni na podzim navrhla, aby žádná energetická společnost v Evropské unii po roce 2015 nesměla postavit klasickou uhelnou elektrárnu, jež by nebyla vybavena technologiemi na zachytávání znečišťujících emisí.
EK dala členským zemím možnost vybrat si, zda budou tlačit elektrárenské společnosti k investicím do "zelených" technologií, nebo zda uhelné elektrárny uzavřou maximálně do roku 2015. S návrhem má problémy například Británie.
Na radě ministrů životního prostředí EU počátkem března padl i návrh, aby byl limit posunut do roku 2020 s tím, že by uhelné elektrárny, kterých se to týká, omezily provoz na 15 000 hodin.
Nejvíce uhelných elektráren v Česku má energetická společnost ČEZ. Tisková mluvčí Eva Nováková v únoru uvedla, že společnost počítá s limity platnými v roce 2015 a již před několika léty zahájil program obnovy výrobních zdrojů.
V EU v současnosti již několik let platí legislativa, podle níž je třeba v členských zemích snižovat emise obsahující oxid siřičitý a oxidy dusíku, které vznikají při spalování pevných paliv. Podle odhadů EK může úplné dodržování unijních pravidel v tomto směru předcházet ročně 13 000 předčasných úmrtí občanů evropské sedmadvacítky.