Na první pohled progresivní novela zákona o odpadech, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, zavdala podnět k poslaneckému návrhu změny stávajícího zákona o odpadech, která může ve svém důsledku vést ke kontaminaci prostředí toxickými polychlorovanými bifenyly (PCB) a v budoucnu mít za následek enormní sumy vydané na dekontaminaci prostředí. Poslanec Vlastimil Aubrecht zvolený za ČSSD v Ústeckém kraji při projednávání zákona ve Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR uspěl s návrhem rozšířit definici zařízení s obsahem polychlorovaných bifenylů, jež nemusejí být zlikvidována do konce roku 2010 (1).

Pozměňovací návrh je zdůvodňován jako jedno z opatření ke zmírnění dopadů hospodářské krize na průmyslové podniky v ČR. K jednomu z argumentů patří i zvyšování cen elektrické energie v důsledku nákladů na likvidaci PCB. „V důsledku přijetí Aubrechtova návrhu se může stát, že stovky až tisíce zařízení na území České republiky nebudou oproti původnímu předpokladu dekontaminovány a nechají se dosloužit. Často z nich pak mohou nebezpečné látky unikat do životního prostředí a kontaminovat půdu a ovzduší. Provozovatele velkých elektrorozvodných zařízení navíc návrh zpětně zbavuje některých povinností, což je proti základním pravidlům legislativy,“ vysvětlil závažnost Aubrechtem navržené změny zákona vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika RNDr. Jindřich Petrlík.

„Návrh nelze hodnotit jinak, než jako ústupek velkým energetickým společnostem,“ doplnil Petrlík. Už vícekrát jsme se setkali s tím, že rizika velkých firem byla přenášena na stát a daňové poplatníky. Končí to náklady na nutnou dekontaminaci prostředí v hodnotách desetimilionů korun pro jednotlivá zařízení (2). Navržená změna zákona jde rovněž proti požadavkům Stockholmské úmluvy (3), kterou Česká republika ratifikovala.

Sdružení Arnika se obrátí na poslance se žádostí, aby navržené změny v zákoně nepodpořili, a požádá o totéž i veřejnost.

Přílohy: 1) Nejproblematičtější částí návrhu poslance Vlastimila Aubrechta je změna §27 a to, že na konci § 27 odst. 8 se doplňují věty "tato povinnost se nevztahuje na vlastníky nebo provozovatele lehce kontaminovaných zařízení. Odůvodněný předpoklad nižšího obsahu PCB u lehce kontaminovaných zařízení prokazuje vlastník nebo provozovatel zařízení, na vyžádání kontrolního orgánu, na základě výsledků analýz vzorků dosud odebraných poměrem 1:500, jedné analýzy s výsledkem 50 - 500 mg/kg PCB k pěti stům analýz s výsledkem nižším než 50 mg/kg PCB".

Na základě 500 analýz nelze říci, že další až tisíce zařízení PCB neobsahují. Bylo by to eventuelně možné na základě prokázaného statistického výpočtu a u zařízení vyrobených např. v jednom roce jedním výrobcem, nikoliv plošně na všechna zařízení. Navíc není psáno, že 500 analýz prokazuje jeden subjekt. Může tedy dojít k situaci, kdy velké společnosti odeberou centrálně 500 vzorků (což dnes mají) a o všech ostatních zařízení prohlásí, že obsahují mezi 50-500 mg/kg. Jedná se tedy také o jasné zvýhodnění velkých společností.

První věta návrhu změny je také sporná. Vlastníci zařízení s obsahem PCB měli povinnost vypracovat a zaslat plán postupného odstranění PCB k 31.3.2009. Ti, co to neudělali, již porušili zákon. Nelze tedy povinnost měnit a vyvázat z ní někoho zpětně.

2) Viz například náklady na dekontaminaci rozvodny Ostrava – Kunčice: zde http://www.cez.cz/cs/o-spolecnosti/media/tiskove-zpravy/306.html

3) Stockholmská úmluva je mezinárodní dohodou, jejíž ratifikací se signatářské státy zavazují k eliminaci 12 nejvýznamnějších persistentních organických látek. Mimo jiné požaduje, že se v případě PCB strany úmluvy mají snažit o určení a odstranění z užívání zařízení, která obsahují více než 0,005 % polychlorovaných bifenylů a o objemech vyšších než 0,05 litrů.