Stanovisko STUŽ k investičním záměrům firmy Českomoravský cement, a.s. v berounské kotlině

Naše společnost se vyjadřovala v minulosti k záměrům cementářské firmy stavět v obvodu obce Tmaň, na samé hranici CHKO Český kras, Novou králodvorskou cementárnu. Stáli jsme jednoznačně na straně ochrany přírody a podpořili jsme odpor okolních obcí a místních aktivistů proti cementárně. V prosinci 1997 Vrchní soud v Praze zrušil územní rozhodnutí a konstatoval závažná porušení zákonů této země. To mělo na jaře 1998 za následek nejprve odvolání Ing. arch. Milana Horkého z funkce vedoucího referátu regionálního rozvoje Okresního úřadu v Berouně a následně v dubnu pak po odvážném podání osmi starostů z regionu, kteří u ministra vnitra požadovali odvolání přednosty tohoto úřadu a Ropáka za rok 1996 Františka Malého (ODS), tento pán po rozhovoru s ministrem vnitra sám odstoupil z funkce.

Firma Cement Bohemia Praha, a.s. se sídlem v Berouně se mezitím změnila na Českomoravský cement, a.s., rovněž se sídlem v Berouně. Stalo se tak fúzí s Cementárnami a vápenkami Mokrá. Vznikla tím největší cementářská firma u nás, z 80% vlastněná německou firmou Heidelberger Zement, Aktiengesellschaft. Osoby a dosavadní způsoby však zůstávají.

Půl roku tato firma tajila, zda bude nadále usilovat o výstavbu nového závodu na Tmani, nebo zda zvolí jiné řešení. Teprve koncem května dala ve známost, že se rozhodla postupně modernizovat starou Králodvorskou cementárnu, situovanou v industriální zóně Králova Dvora u Berouna.

Celkem se počítá s investicí asi 1,5 mld. Kč. Zmíněný záměr modernizovat cementárnu pocházející z roku 1927, již několikrát v minulosti ostatně modernizovanou, může být problematický z hlediska životního prostředí berounské kotliny. Preferována by měla být výstavba nového závodu na špičkové technologické úrovni, tak jak firma slibovala na Tmani. Situování takového závodu ve stávající lokalitě v Králově Dvoře by spolu s elektrifikací vlečky do Velkolomu Čertovy schody byly zásahem, který by prostředí kotliny prospěl. Pro firmu by to však znamenalo přerušení výroby, jež jde z velké části na export (kdo by odolal: tuna cementu stojí u nás v přepočtu 72 DM, v Německu 142 DM !).

Proto navrhujeme veřejné prověření záměru firmy a vyzýváme ke spolupráci na této záležitosti jak dotčené orgány místní samosprávy, tak i veřejnost berounského regionu.

V Praze dne 16.6. 1998

 

JUDr. Petr Kužvart                 prom.biol. Pavel Šremer

člen předsednictva                 předseda