Společnost pro trvale udržitelný život

Aktuality STUŽ

Aktuality STUŽ je emailový zpravodaj, který vychází přibližně jednou za 2 týdny a přináší aktuality pro členy a příznivce STUŽ. Přihlaste se k jeho odběru vyplněním jednoduchého formuláře zde.

Archiv doposud vydaných Aktualit STUŽ.

Staňte se členem STUŽ

Není nic jednoduššího, než se přihlásit.

Informace o podmínkách členství

On-line přihláška za člena STUŽ

 

STUŽ na sociálních sítích

Sledujte nás také na sociálních sítích - tam najdete aktuální informace a zajímavosti

Facebook

Twitter

Hochficht

Odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví Úřadu Jihočeského kraje zveřejnil dne 16. 11. 2011 v Informačním systému EIA/SEA vedeném v Cenia Praha Oznámení a Dokumentaci EIA pro Regulační plán Propojení Klápa - Hraničník s tím, že k Dokumentaci EIA lze podat vyjádření do 30 dnů od zveřejnění. Dokumentace EIA byla zpracována na základě Závěru zjišťovacího řízení č.j. KUJCK 7269/2011 OZZL/22/To z 8. 4. 2011 EIA Servisem, s. r. o. České Budějovice týmem pod vedením autorizované osoby RNDr. Vojtěcha Vyhnálka, CSc. Po prostudování Závěru zjišťovacího řízení a předmětné Dokumentace EIA podáváme k celému záměru následující vyjádření:

Se záměrem Propojení KlápaHraničník a s pokračováním územní, ale i investorské a projektové přípravy na dílčí stavební záměry a změny využití pozemků podle předložené dokumentace zásadně nesouhlasíme, a to z následujících důvodů:

 

  1. Již vyjádření došlá ke zjišťovacímu řízení vyjadřují jasně, že záměr nemá oporu ve schválených Zásadách územního rozvoje Jihočeského kraje, protože dosud nebyly vydány.
  2. V jejich pracovním textu je i tak obsažen požadavek na prověření záměru ve více porovnaných variantách, což v předložené dokumentaci EIA bylo sice splněno, ale zhotovitel Regulačního plánu - Atelier 8000, spol. s r. o. České Budějovice zpracoval dle Dokumentace EIA ve 4 variantách návrh (nikoliv koncept!), což vzbuzuje pochybnost o metodické správnosti postupu pořizovatele při zadání i projednávání a o konečné podobě regulačního plánu, předkládaného k vydání.
  3. Ačkoliv se záměr dotýká prostorově území v dotyku se státní hranicí Rakouské republiky a jeho vlivy a jím vyvolaného provozu ovlivní bezpochyby i její území, záměr nebyl oznámen příslušným orgánům ochrany životního prostředí k posouzení přeshraničních vlivů se žádostí o jejich vyjádření. Tím jsou porušovány přijaté mezinárodní závazky, zakotvené v našem právním řádu.
  4. Záměr je svým umístěním na území národního parku a zčásti dokonce v jeho I. a II. zóně v příkrém rozporu s nejvlastnějším posláním národního parku a narušuje předměty jeho ochrany, jakými jsou zachovaný celistvý a zapojený les a jeho ekosystém, který je zároveň významným krajinným prvkem a součástí ÚSES, zdejší mikroklima, krajinný ráz oblasti, lesní půda, chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů zde žijících, vodní režim (přitom jde o CHOPAV, zasažena jsou i ochranné pásma lokálních vodních zdrojů!), součást ptačí oblasti a evropsky významné lokality soustavy NATURA 2000 a Biosférické rezervace UNESCO. Na tyto skutečnosti upozorňují jasně již vyjádření Správy NP a CHKO Šumava ke zjišťovacímu řízení, v něm citovaná. Již na jejich základě mohl a měl být záměr zamítnut.
  5. Záměr mění funkční využití rozsáhlých pozemků v národním parku vč. I. a II. zóny, odnímá původnímu účelu část pozemků určených k plnění funkcí lesa a umisťuje v národním parku stavby, nesloužící jen ochraně přírody a krajiny či lesnímu hospodářství, jak umožňují výjimečně příslušné zákony, ale i stavby pro rekreaci a cestovní ruch, v národním parku a zejména v jeho I. a II. zóně nepřípustné.
  6. Dokumentace EIA se v Úvodu vyhýbá skutečnosti, že Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje dosud nebyly vydány a opatření obecné povahy v době zpracování Dokumentace EIA nenabylo účinnosti odkazem na obecný předpis. Ani Dokumentace EIA tedy nedokládá, že záměr je v souladu s vyšší územně plánovací dokumentací. Poslední schválenou územně plánovací dokumentací pro NP Šumava je Územní plán velkého územního celku Šumava z počátku 90. let minulého století, který takový záměr neobsahuje.
  7. Vypořádání závěrů zjišťovacího řízení a došlých vyjádření k němu je ryze formální. Spočívá v odkazech na příslušné kapitoly Dokumentace EIA, kde údajně lze nalézt odpovědi na dílčí uplatněné připomínky a otázky, ale zcela pomíjí celková vyznění nesouhlasných vyjádření k záměru zejména od Správ NP a CHKO Šumava a některých nevládních ekologických organizací, která jsou zdůvodněná a z jejich dikce zřejmá.
  8. Vypořádání připomínky Správy CHKO, aby záměr byl porovnán i s variantou propojení areálu Hochficht po silnici Zadní Zvonková–Schöneben byl v Dokumentaci EIA „vypořádán“ odmítnutím se zdůvodněním, že toto propojení leží mimo řešené území regulačního plánu a bylo posouzeno EIA samostatně. To je ovšem v rozporu s dikcí zákona o posuzování vlivů na ŽP, že záměr musí být porovnán se všemi v úvahu připadajícími jinými možnostmi splnění téhož účelu. Samostatná posouzení EIA bez zvážení možných souvislostí jsou nesprávná a posouzení ve všech, i širších územních souvislostech by mělo být orgánem posuzování vlivů požadováno jako samozřejmost.
  9. Záměr obsažený v regulačním plánu obsahuje umístění v katastrálních územích Nová Pec a Zvonková ve 4 variantách následující dílčí záměry: A – lanovka s přepravní kapacitou 1540 - 2700 osob/hod. (!) o délce 2710 m, počet podpěr 20, rozteč lan 6.40 m, propojovací optický kabel, lyžařská sjezdovka o délce 2810 m, s plochou 8,6 ha, parkoviště pro 432 osobních aut a 10 autobusů s územní rezervou pro rozšíření o dalších 500 aut (!), dolní terminál lanovky vč. servisu, skladů, stravování a ubytování s 1-2 podzemními a 1-2 nadzemními podlažími o ploše 7840 m2 a horní terminál na Hraničníku vč. restaurace a rozhledny s 1 podzemním a 1-2 nadzemními podlažími o celkové ploše 940 m2, dále vodovod, kanalizace a ČOV, elektřina v zemních kabelech, technika pro zasněžování sjezdovky (45 sněžných děl, 4 čerpací stanice!) a na Klápě i plyn. Mimo řešené území regulačního plánu je i akumulační nádrž na vodu pro zasněžování vzniklá přehrazením potoka Rasovky cca 500 m pod Schwarzenberským kanálem – plocha 1,2 ha, zadržený objem vody 17 tis. m3 (!). Mimo řešené území regulačního plánu je i související záměr na vybudování přístupové silnice z Nové Pece kategorie S 7,5/50 (řešeno ve 2 trasově odlišných variantách). V širších vztazích se zachovává pro zlepšení přístupu územní rezerva pro elektrickou železniční přípojku do Klápy ze stanice Vysoká Pec. B – totéž co A, vypuštěno jen zasněžování vč. akumulační nádrže, C – kromě zasněžování vypuštěna i restaurace a rozhledna na Hraničníku, horní stanice lanovky zredukována na 58 m2, D – jako C, jen je do záměru „vráceno“ zasněžování. Kromě záborů ploch pro stavby (A – 5,46 ha) je třeba počítat s dočasnými zábory ploch pro zařízení staveniště 12,7 ha (až 100 pracovníků). Zábory ploch pro související zařízení mimo řešené území jsou rovněž značné. Jako E je označena varianta nulová – ponechání současného stavu. Je zřejmé, že varianty nejsou odlišné situováním jednotlivých elementů v terénu, ale spočívají jen ve variacích rozsahu vybavení sjezdovky a výstavby na vrcholu Hraničníku, přičemž plošně a dopady nejzávažnější dílčí záměry jsou ve variantách shodné. Jedná se tedy o „pseudovarianty“, z nichž ty skromnější se dají na tu nejrozsáhlejší „A“ v budoucnu bez technických problémů dobudovat, takže regulační plán negarantuje ani u nich, že nejde jen o „taktický ústupek“ a nebude následovat tlak na budoucí rozšíření podobně, jako se tomu děje v nechvalně známém případu lanovky v Rokytnici nad Jizerou na Lysou horu, kde investor sliboval jen zimní provoz při dostatečně vysoké sněhové pokrývce a v současnosti vydírá Správu KRNAP požadavky na kompenzaci ztrát z nepovoleného letního provozu do I. zóny NP Krkonoše.
  10. Variantu "C" nelze chápat jinak, než jakousi ústupovou a dočasnou mezietapu po vzoru "salámové metody", protože má vážné funkční a bezpečnostní nedostatky. Přívlastek "evakuační" u sjezdovky nelze brát vážně. Byla by to sjezdovka na severních svazích Hraničníku, kde sníh pravděpodobně vydrží déle, než na rakouských svazích jižních, takže nejen nebude sloužit jen jako jakýsi bezpečnostní doplněk lanovky a areálu Hochficht, ale může se po určitou část sezóny stát sjezdovkou "hlavní", a to i pro Rakušany.
  11. Na str. 24–25 Dokumentace EIA se správně uvádí, že zatímco na levém břehu Lipenské vodní nádrže se rozvíjí turistika a zařízení pro cestovní ruch, pravý břeh zůstal díky existenci uzavřeného hraničního pásma v letech 1945–1989 v podstatě (kromě jednotek Pohraniční stráže) neobydlený a klidný a zachovaly se na něm dodnes výrazné klidové polohy a přírodní hodnoty, hodné ochrany. Toto bylo jedno z důležitých zjištění a stalo se při vyhlašování NP Šumava obecně přijímaným předmětem ochrany podobně, jako je tomu u odlišných funkcí ploch u Máchova jezera, kde se střídají pozemky vyhrazené intenzivní rekreaci s rezervacemi vodního ptactva a chráněnými územími přírody. Nelze se proto ztotožnit s alibistickými větami předposledního odstavce textu na str. 24, že by nové lidské aktivity pro rekreaci a cestovní ruch mohly znamenat negativní vliv na životní prostředí v této oblasti a že nelze stanovit horní hranici přípustné antropogení zátěže. Licitovat, který veřejný zájem převáží, zda zájem na ochraně přírody a krajiny, nebo na rozvoji podnikání v oblasti sportu, rekreace a cestovního ruchu je nepřípustné. Převažující veřejný zájem byl vyřešen vyhlášením území jako národního parku, s jasnou prioritou ochrany přírody a krajiny. Mnohé z argumentů proti rozvoji antropogenní zátěže by platilo dokonce i v extrémním případě, že by bylo v této jihovýchodní koncové části Šumavy toto okrajové území vyňato z národního parku, protože lesní ekosystém, les jako významný krajinný prvek, krajinný ráz, vodní režim v CHOPAV, ÚSES a NATURA 2000 by byly nadále zákony chráněny jako převažující veřejný zájem, přesahující rozsah řešeného území i lokálních zájmů daleko do podhůří (nejen v úzce pojaté ochraně přírody a krajiny, ale např. i v ochraně ovzduší, klimatu a protipovodňové ochraně).
  12. Za iluzorní lze považovat tvrzení, že pro výstavbu a provoz lanové dráhy postačí vykácet pruh o šíři 15,2 m, jak se tvrdí na str. 40. Jednak to v praxi není reálné pro vlastní stavbu a zajištění staveništní dopravy, jednak by to neumožňovalo při rozteči podpor a nosných lan přes 6 m ani údržbu, zásahy záchranky apod. a hlavně by to neumožnilo vytvořit opláštění kácením odhalených vysokých a působení větru nechráněných stěn vzrostlého porostu na obou stranách zapojenou novou výsadbou, jak bude vyžadovat ochrana zbylého lesa před větrem. Funkční se toto opláštění stane nejdříve po cca 20 letech a více a bude muset být průběžně obnovováno, o čemž je v Dokumentaci EIA jen letmá zmínka, ale bude to důležitý a trvalý lesnický provozní úkol.
  13. Pro zemní práce se předpokládá využití těžké stavební techniky, pro dopravu materiálu z výkopů, stavebních surovin a zařízení těžké terénní nákladní automobily, při problémech vrtulník, navrženo je kromě dolní stanice neprovádění prací v období prosinec - červen kvůli hnízdění ptactva a nerušení zvěře v období s nejmenšími mláďaty. Zpracovatel se patrně domnívá, že negativní dělící efekt sjezdovky, lanovky, stavební ruch (hluk, emise) v ostatních měsících roku ptactvu a zvěři nevadí.
  14. Navržené kapacitě parkovišť vč. územní rezervy neodpovídají vypočítané předpokládané zátěže přístupových komunikací a tím jsou i podceněny negativní dopady na jejich okolí (hluk, vibrace, emise škodlivin do ovzduší, rušení zvěře a její ohrožení provozem, dělící efekty...).
  15. Znečištění ovzduší v průběhu stavby a provozu je posouzeno jen z hlediska dopadů na lidské zdraví pro nepodstatný počet dotčených obyvatel Nové Pece. Ve skutečnosti bude postihovat i faunu a floru v okolí staveniště, pro což sice nejsou stanoveny žádné limity, ale vzhledem k území národního parku a chráněné krajinné oblasti a výskytu chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů by to mohlo být v práci alespoň zmíněno jako „přitěžující okolnost“.
  16. Protože areál dolní stanice lanovky v Klápě bude situován na místě demolovaných objektů po Pohraniční stráži, ve výčtu odpadů vznikajících při demolici starých a při výstavbě nových objektů by neměly chybět nebezpečné odpady typu ropných derivátů z kontaminace podloží pohonnými hmotami a mazadly a čistících prostředků, které jsou nacházeny ve všech armádních objektech díky nepořádku a nekázni při jejich používání po dlouhá léta. V přehledu na str. 71 a 72 však kupodivu chybí.
  17. Ačkoliv Dokumentace EIA připouští, že obtížná dostupnost některých míst staveniště si vynutí použití vrtulníku při kácení a odvozu dřeva z odlesňovaných míst lanovky a sjezdovky, na stavbách areálu i přípravě staveniště, hluk z letecké dopravy není vyhodnocen, ač může působit současně a synergicky s jinými zdroji hluku a svým charakterem zasáhne i vzdálenější okolí stavby. To je nepřípustné.
  18. Za nereálný považujeme předpoklad jen jedné obrátky osobních automobilů denně na parkovacím místě a jen 80 % využití kapacity, jak je uváděno na str. 76. Poslední odrážka v přehledu věnovaná linkovým autobusům je patrně omylem přisouzena zimnímu období stejně, jako předcházející, má být správně uvedeno „v létě“. I přes toto podhodnocení dopravní zátěže vychází hluk na dvou místech (Nová Pec čp. 27, 28 a nájezd na příbřežní zónu Lipenské vodní nádrže u silnice III/1632) nad přípustnými limity. Při výpočtu s reálnou zátěží se to ještě zhorší.
  19. Vliv vibrací je v Dokumentaci EIA uvažován a uváděn pouze z nákladní silniční dopravy na stavby a i tak bagatelizován. Neuváděním vibrací ze stavebních mechanismů (sbíječky, vibrátory pro hutnění betonové směsi či zásypů výkopů, zemní stroje...) a způsobených nízkým letem vrtulníků jsou podceněny další vlivy nejen na člověka, ale i ostatní ekosystém, zejména na faunu, které nejsou zanedbatelné.
  20. Extrakt z hodnocení krajinného rázu, obsažený v textu Dokumentace EIA na str. 88, se omezuje na konstatování, že jde o území z hlediska krajinného rázu velmi cenné a hodné ochrany v původní zděděné podobě, nikterak se však nevyrovnává s novými záměry na velkoplošná odlesnění pruhů svahů pro lanovku a sjezdovku ani s novými stavbami na vrcholové partii Hraničníku, uplatňující se temenem i z velmi vzdálených míst oblasti Šumavy i podhůří. Přitom jde bezesporu o velkoplošné a výrazné negativní zásahy do stávajícího krajinného rázu, nesrovnatelné se stopami dřívějších uměřených lidských aktivit např. z dob před odsunem původního obyvatelstva po roce 1945, kterými je oblast krajinného rázu Šumavy charakteristická.
  21. Souhrnné hodnocení vlivů na životní prostředí se důsledně omezuje u hluku a škodlivin jen na vlivy na lidské obyvatele. Dosud klidná oblast podle něj bude vystavena v některých částech hluku přes 62 dB(A), tedy obdobně jako rušné části měst. U několika domů v Nové Peci nelze zajistit dodržení hygienických předpisů pro bydlení a navrhuje se změna jejich využití na méně náročnou funkci nebo zboření, sportoviště musí být ochráněna protihlukovou stěnou o výšce 1,5–2,0 m a délce 100 m po obou stranách silnice III/1632 (!). Zjevným předimenzováním záměru se tak likviduje i klid a rekreační hodnota území, kvůli kterým sem dosud návštěvníci jezdí. Je snad toto cílem nově navrhované změny využití území? Konstatovat za těchto okolností pozitivní vliv rozšíření možností pro sport a rekreaci na lidské zdraví je proto absurdní - stávající měkké formy rekreace bez navrhovaných investic plní tuto funkci mnohem lépe, zatímco záměrem předpokládané vysoké počty návštěvníků tyto hodnoty likvidují nebo mění k horšímu.
  22. Také nekriticky pozitivní hodnocení socio-ekonomického přínosu záměru pro Novou Pec a přilehlý mikroregion, dokonce s konstatováním, že „čím méně překážek realizaci, tím bude vyšší“ (viz str. 126) je nepřijatelné; ignoruje ztráty, které realizací záměru vzniknou především stávajícímu obyvatelstvu, úloze území národního parku a chráněné krajinné oblasti pro vědu a výzkum, ztráty krajinných a přírodních hodnot a tím i části atraktivity pro jiné druhy návštěvníků, než jsou příznivci zimních sportů. Záměr představuje změnu statutu nejvyššího stupně ochrany přírody a krajiny, jakou je národní park a CHKO, v běžnou „komerční zónu“ se zaměřením na sport, rekreaci, cestovní ruch, přitahující další podnikatelské aktivity v oblasti stravování, ubytování a dalších služeb pro turisty, další zvýšení koncentrace obyvatel i návštěvníků, další dopravu, které nutně nastanou a které Dokumentace EIA v rozporu s logikou, zdravým selským rozumem a veřejným zájmem nebere v úvahu.
  23. Dokumentace EIA předpokládá jako pozitivum zvýšení počtu pracovních příležitostí v místě, zvýšení atraktivity pro návštěvníky z ČR, Rakouska i dalších zemí, zvýšení úrovně ubytovacích a stravovacích služeb, zvýšení příjmů obyvatel i obecních a státního rozpočtu, avšak ignoruje ekonomické ztráty na službách ekosystémů, které budou záborem ploch či změnou kultur omezeny, na krajinných i přírodních hodnotách, chráněných dle zákona o ochraně přírody a krajiny, na klidu pro místní obyvatele.
  24. Hodnocení krajinného rázu vychází z nereálně úzkého průseku pro lanovku 15 m (viz bod 11 tohoto vyjádření) a hodnotí průsek pro sjezdovku „na hranici přijatelnosti a nové stavební objekty horní stanice lanovky na horizontu na temeni Hraničníku nepřípustně bagatelizuje, když záměr neshledává jako závažný a nepřípustný zásah do krajinného rázu Národního parku a Chráněné krajinné oblasti (!) Šumavy. S takovým hodnocením nelze souhlasit.
  25. Ze závěrů a závěrečného shrnutí je zřejmé, že zpracovatelský tým Dokumentace EIA vycházel při hodnocení vlivů záměru obsaženého v Regulačním plánu důsledně z vymezení řešeného území a bezprostředně s jednotlivými variantami souvisejících investic, nebylo však požadováno (nebo odmítl) porovnání se silničním propojením Zadní Zvonková - Schöneben, ač plní stejný účel.
  26. Ze závěrů a závěrečného shrnutí rovněž vyplývá, že autorský tým Dokumentace EIA neshledal lokalizaci v národním parku a CHKO v rozporu s jejich posláním a předmětem ochrany, a ačkoliv konstatuje zjevné negativní působení záměru na celistvost lesa a jeho ekosystém, na zde se vyskytující chráněné a ohrožené druhy rostlin a živočichů, na krajinný ráz, na území NATURA 2000 a další hodnoty území, nepovažuje to za dostatečný důvod, aby doporučil záměr nerealizovat, tedy „nulovou variantu“ E. Tím ponechává důležité a do značné míry odborné rozhodnutí na správních a politických orgánech, dokonce stanovením podmínek pro stavbu a provoz nepřímo předjímá, že se záměr přes všechna dílčí negativní hodnocení vlivů na složky chráněného prostředí národního parku a CHKO prosadí. Dokumentace EIA je proto podle našeho názoru alibistická, neplnící poslání upozornit volené orgány obce, kraje i státu a decizní sféru na možné závažné negativní důsledky nejen pro dotčené území národního parku a CHKO, ptačí oblasti a evropsky významné lokality NATURA 2000, ale i na pověst ČR jako kulturní a své odpovědnosti vůči evropské přírodě a krajině si vědomé země. Realizace tohoto záměru ve všech zde uváděných aktivních variantách je podle našeho názoru z výše uvedených důvodů nepřijatelná a doporučení mělo znít jednoznačně pro variantu nulovou E - tedy od záměru v této lokalitě a v těchto podobách zcela upustit.

 

Kopií tohoto vyjádření informujeme nejen Ministerstvo životního prostředí ČR, jak je uvedeno v adrese v záhlaví, ale i Odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic Úřadu Jihočeského kraje a Odbor územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj ČR v Praze.

V Praze dne 22. listopadu 2011

Za Společnost pro trvale udržitelný rozvoj:                          Ing. Jiří Dlouhý, předseda

You have no rights to post comments

Společnost pro trvale udržitelný život
Zpravodaj STUŽ
ISSN 1802-3053


Creative Commons License