Společnost pro trvale udržitelný život

Evropská komise na základě podkladů odborníků varuje před častými návštěvami solárií či používáním přístrojů, které ultrafialovým zářením způsobují "opálení" pokožky. Soláriím by se měly vyvarovat zejména rizikové skupiny, mezi které patří hlavně děti a mladí lidé, lidé s citlivou pletí, s netypickými mateřskými znaménky nebo v jejichž rodinách se melanom vyskytl. Mluvčí Evropské komise Philip Tod uvádí, že na rakovinu kůže vyvolanou umělým "sluněním" např. v Británii umírá asi 100 lidí ročně. Evropský komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů Markos Kyprianu konstatuje: "Obávám se, že přílišné používání ´opalovacích´ přístrojů ke kosmetickým účelům by mohlo vést ke zvýšení výskytu rakoviny kůže."

Podle expertů Světové zdravotní organizace (WHO) se zvyšuje počet případů onemocnění zhoubným melanomem, který vzniká i v důsledku nadměrného slunění. Každoročně je ve světě zjištěno přes 130 tisíc případů, přičemž zhruba polovinu pacientů na tuto nemoc umírá. V České republice je melanom odhalen zhruba u 1500 lidí ročně.

Melanom je zhoubný nádor vznikající z pigmentových buněk obsahujících barvivo melanin. Vyskytuje se zejména na kůži, ale může se objevit i na sliznicích či v oku, a při jeho vzniku se uplatňuje ultrafialové (UV) záření. Riziko vzniku melanomu ovlivňuje tzv. fototyp (více jsou ohroženi lidé s přirozeně světlou pletí) a jeho zvýšený výskyt se dává do souvislosti s narušením ozónové vrstvy země, ale i s vlnou popularity solárií od 90. let. Melanom se většinou se projevuje jako tmavá pigmentová skvrna, která má nestejnoměrnou barvu, nepravidelné okraje a která může svědit nebo krvácet. Postupně se zvětšuje do šířky a později i do výšky a hloubky. Při včasném rozpoznání a odstranění melanomu je léčba úspěšná, ve vyšších stádiích nemoci se prognóza zhoršuje.

Varování Evropské komise se opírá o stanovisko vědeckého výboru EU pro spotřební zboží. Evropská komise hodlá pracovat na stanovení limitů pro umělé "opalování" a obrací se na členské země s doporučením, aby jako první krok doplnily pokyny pro uživatele o varování, která by předešla nevhodnému používání. Účinky UV záření na lidské zdraví dosud nejsou plně prozkoumány a Evropská komise připustila, že úplné vyhodnocení role solárií při vzniku rakoviny kůže si ještě vyžádá několik let.

Stanovisko vědeckého výboru pro spotřební zboží k biologickým účinkům ultrafialového záření podstatných pro zdravotní účinky solárií

Evropský parlament schválil směrnici o sběru a recyklaci baterií a akumulátorů, která zavádí jednotná pravidla pro všech 25 členských států od roku 2008 a zároveň zakazuje prodej baterií a akumulátorů s vysokým obsahem některých těžkých kovů - rtuti a kadmia. Směrnice vstoupí v platnost ještě letos uveřejněním v úředním věstníku, ale členské státy mají dva roky na zakotvení nové právní úpravy do národní legislativy. Zatím funguje systém povinného sběru vysloužilých baterií a akumulátorů pouze v šesti členských zemích EU - ve Francii, Belgii, Švédsku, Rakousku, Německu a Nizozemsku.

Nová legislativa EU si klada za cíl snížit ohrožení životního prostředí a lidského zdraví toxickými látkami. Nová pravidla předpokládají, že v roce 2012 by mělo být sebráno minimálně 25% použitých baterií a akumulátorů a v roce 2016 už nejméně 45%. Přitom Belgie dokázala ve svém systému už v roce 2002 sebrat přes padesát procent baterií a akumulátoru.

Směrnice obsahuje také zákaz prodeje baterií a akumulátorů obsahujících více než 0,0005 % rtuti. Dále bude zakázán prodej přenosných baterií, které obsahují více než 0,002 % kadmia. Výjimku ze zákazu však získaly přenosné baterie používané v nouzových a poplašných systémech, ve zdravotnické technice a v nářadí bez elektrické přípojky.

Schválená směrnice obsahuje i několik ustanovení pro ochranu spotřebitelů, neboť sběr nesmí provázet ani poplatky ani závazky pořídit si novou baterii či akumulátor. Směrnice distributory zavazuje k povinnému bezplatnému přavzetí přenosných baterií a akumulátorů bez ohledu na místo, kde byly zákazníkem zakoupeny. Sběrny mají být zřízeny nejpozději do dvou let od vstupu směrnice v platnost.

Znečišťující emise z dopravy mají nadále škodlivý vliv na lidské zdraví a podkopávají snahy o dosažení cílů, stanovených Kyotským protokolem, říká nová zpráva Evropské environmentální Agentury (EEA).

V březnu byla představena nová zpráva EEA „Doprava a životní prostředí 2005: tváří v tvář dilematu“, která ukazuje, že stále více zboží i cestujících je dopravováno napříč Evropou. Zatímco emise skleníkových plynů z jiných sektorů klesají, emise z dopravy narostly v evropských zemích mezi léty 1990 – 2003 o 22 %.

Obrovský nárůst skleníkových plynů z dopravy – 130 % (bez započtení letecké a námořní dopravy) – zaznamenalo, díky ekonomickému růstu, Irsko. Na druhou stranu Německo zaznamenalo jen 5% nárůst.

Největší byl nárůst letecké dopravy (96 % v letech 1990 – 2002), zatímco poměr objemů silniční a železniční dopravy zůstal nezměněný. Relativní odklon křivek objemu dopravy zboží a ekonomického růstu byl zaznamenán pouze v nových členských zemích EU. Relativní odklon křivek objemu osobní dopravy od křivky ekonomického růstu byl dosažen v posledních šesti letech v souhrnu evropských zemí, ne však pro všechny státy a pro všechny roky.

„Doprava, zvláště silniční doprava, je postupně čistější díky stále přísnějším emisním standardům a zlepšení technologií. Nárůst objemu dopravy však neguje tento příznivý trend. Jsme vázáni chováním obyvatel, které jde v krátkodobé perspektivě těžko změnit. Je třeba prosazovat dlouhodobé koncepce, které by vedly ke změnám tohoto chování“, říká prof. Jacqueline McGlade, výkonná ředitelka EEA.

Doprava není jedinou příčinou špatné kvality ovzduší. Expozice obyvatel emisím z dopravy však může mít závažné důsledky na zdraví obyvatel. Navíc je doprava podstatným zdrojem emisí jemných a ultrajemných částic ve městech a je čím dál tím jasnější, že tyto částice mají závažný vliv na lidské zdraví.

Zpráva EEA předpokládá, že i v budoucnu nebude schopno mnoho evropských měst dodržet limity kvality ovzduší. Ozonové epizody, při kterých díky interakcím znečišťujících látek se slunečním zářením vzniká přízemní ozón (O3), jsou stále častější a ozónové limity stanovené pro rok 2010 jsou již dnes velmi často překračovány. Přitom vliv na zdraví je závažný: odhaduje se, že až 370 000 obyvatel v Evropě zemře ročně díky znečištění ovzduší.

Výzkum alternativních paliv je důležitý, avšak využití tzv. biopaliv v měřítku podstatném pro redukci skleníkových plynů, není v dohledných letech reálné. Mezitím bude doprava dále negativně působit na životní prostředí Evropy, říká zpráva EEA.

Plný text zprávy je dostupný na stránkách EEA.

Evropská komise musela 3. dubna zahájit řízení proti osmi zemím, které, navzdory povinnosti přijmout opatření nezbytná pro provedení právních předpisů Společenství o elektřině z obnovitelných zdrojů do vnitrostátního práva do října 2003, tento termín nesplnily. Zelená kniha o evropské strategii pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii uvádí zvýšení využívání energie z obnovitelných zdrojů jako nejvyšší prioritu.

„Evropa by měla plně využít potenciál, který obnovitelné zdroje energie nabízejí. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze dlouhodobým odhodláním vyvíjet a nasazovat obnovitelné zdroje energie a aktivním zapojením všech členských států do podpory využívání zelené energie,“ uvedl Andris Piebalgs, komisař zodpovědný za energetiku.

Z členských států, které dosud nedosáhly souladu s právními předpisy Společenství o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropě, čtyři (Itálie, Polsko, Česká republika a Spojené království) nepodaly Komisi zprávu o pokroku ve využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pět (Itálie, Lotyšsko, Kypr, Řecko a Irsko) nepřijalo dostatečná opatření k zajištění odpovídající podpory obnovitelných zdrojů energie. Právní předpis o energii z obnovitelných zdrojů[1] vyžaduje, aby členské státy přijaly právní a správní předpisy a opatření – rovný přístup do distribuční soustavy a záruku původu – k rozšíření využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Komise tedy zahájila první fázi řízení o porušení Smlouvy a rozeslala výzvy. Dotyčné členské státy následně mohou během dvou měsíců zaslat Komisi své vyjádření. Komise pak může rozhodnout o zahájení druhé fáze řízení a dotčeným členským státům zaslat odůvodněné stanovisko založené na obdrženém vyjádření. Poslední fází by bylo podání žaloby na dotčené státy u Evropského soudního dvora.

Cílem uvedené směrnice je podporovat využívání elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie. Směrnice jako cíl stanoví, že do roku 2010 by měl podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě elektřiny v Evropě dosáhnout 21 %. Současný podíl přitom činí 14 %. Členské státy jsou povinny stanovit státní cíle a zavést vhodná opatření k dosažení celoevropského cíle.

__________
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33).

Evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas na velké mezinárodní konferenci ve Vídni pořádané v rámci rakouského předsednictví EU otevřeně kritizoval Evropskou agenturu pro bezpečnost potravin (EFSA) za špatné hodnocení rizik geneticky modifikovaných plodin a potravin z nich vyrobených. Podle zprávy agentury REUTERS Dimas uvedl, že se EFSA příliš spoléhá na data poskytnutá přímo průmyslem genových manipulací. Podle přímých účastníků konference se eurokomisař Dimas vyslovil překvapivě silně a může jít o signál plánované změny v politice EU v oblasti GMO.

Dimas se ve Vídni připojil ke kritice, kterou počátkem března vyjádřili ministři životního prostředí členských států EU na zasedání evropské Rady. Na podzim 2005 se podobně kriticky vyjádřila aliance evropských zdravotníků, ochránců životního prostředí a práv spotřebitelů. Ta vyzvala EFSA už 6. října 2005, aby při hodnocení GMO ochranu zdraví a životního prostředí upřednostnila před komerčními zájmy, aby zvýšila transparentnost svých rozhodovacích procesů a přehodnotit složení vědeckých panelů tak, aby byla zachována jejich nestrannost a nezávislost na průmyslu.

Stanovisko EFSA je vyžadováno zákonem, jakmile je jakákoli členská země EU požádána firmou o schválení (autorizaci) nového GMO pro teritorium EU. EFSA byla založena v roce 2002 a svá hodnocení rizika obvykle provádí na základě dat poskytnutých přímo GMO průmyslem. Právě to se stalo terčem kritiky nevládních organizací, ale také řady členských států EU během zasedání Rady ministrů životního prostředí, kteří obviňují EFSA z nedostatků nezávislých studií pro posouzení rizik GMO. EFSA však odmítá, že by byla ovlivněna komerčními nebo jinými zájmy.

Na dvoudenní vídeňské konference vystoupil komisař Dimas s příspěvkem nazvaným "Koexistence geneticky modifikovaných, konvenčních a bio-plodin: Svoboda volby". V něm mimo jiné naznačil, že schválení nových žádostí o autorizaci GMO by měly předcházet studie dlouhodobějších vlivů GMO.

"Není těžké vidět, že GMO mají v EU více odpůrců než přátel. Nízká míra akceptace GMO znamená, že není pravděpodobné zvýšení poptávky spotřebitelů po GMO a v důsledku toho budou farmáři v Evropě pokračovat ve pěstování konvenčních a organických plodin ... pokud tyto plodiny zůstanou v zemědělském systému dominantní, nemůžeme také ignorovat fakt, že potřeba opatření pro koexistenci by se mohla stát zbytečnou." konstatoval Dimas.

"Žádosti o pěstování GMO přinášejí celou sérií nových potenciálních rizik pro životní prostředí, zejména potenciální dlouhodobější vlivy, které by mohly ovlivnit biodiverzitu. EFSA nemůže poskytnout vědecké stanovisko k dlouhodobým účinkům GMO. Je také otázka zda GMO-společnosti poskytují Evropské komisi správné informace. Žádná nová GM odrůda zatím nebyl schválena v novém regulačním rámci. A je nezbytné, abychom jejich potenciální rizika zhodnotili před případným chválením jejich pěstování", uvedl podle REUTERS na tiskové konferenci eurokomisař Dimas.

Celý projev eurokomisaře Dimase je v angličtině dostupný ZDE: Co-existence of genetically modified, conventional and organic crops: Freedom of choice

Jana Zemanová, Marie Matúšů - Česku hrozí, že ho zavalí, podobně jako Portugalsko, odpadky z bohatších zemí. V Bruselu se teď rodí nová směrnice, která má hlavně starým členským zemím umožnit, aby se zcela legálně zbavovaly svého komunálního odpadu jeho vývozem k sousedům. Tomu se snaží zabránit ministr životního prostředí Libor Ambrozek spolu s kolegy z Polska, Maďarska, Slovenska, ale i například Dánka či zmíněného Portugalska.

Jak Radiožurnálu řekl Ambrozkův tajemník Daniel Vondrouš, směrnice má být hotova v červnu, kdy ji bude schvalovat rada ministrů. Pokud projde, přestane platit stávající zákon, díky kterému se od loňska podařilo zamítnout žádosti o legální dovoz 100 tisíc tun odpadků do tuzemských spaloven.

I tak se ho ale dostalo do republiky načerno asi 15 tisíc tun a s jeho odstraněním jsou velké problémy. "Postoj Česka je jasný, chceme prosadit, aby se odpad nejenom likvidoval, ale i využíval tam, kde vznikl," říká tajemník Vondrouš.

"Pak nám jde o to, aby definice energetického využívání odpadu ve vztahu ke spalovnám zůstala na stejné úrovni, jako je teď. To znamená, aby spalovny byly odstraňováním odpadu a nikoliv jeho využitím," dodává Vondrouš.

Podle ekologa a konzultanta Společnosti pro trvale udržitelný život Miroslava Šuty je důležité, aby dovoz odpadů do Česka nebyl legální. V opačném případě by jako houby po dešti vyrostly nové spalovny a celníci by byli bezmocní, nemohli by kamiony vracet zpět.

"Když dnes celníci na hranicích najdou kamion, kde je směs odpadů, tak je jasné, že ta směs není pro využití pro recyklaci, a hned ten kamion pošlou zpátky. Kdežto, když se zlegalizuje dovoz odpadů do spaloven, tak ti celníci můžou jenom sklapnout podpatky a říct, ano vy vezete odpadky do spalovny do Prahy. Samozřejmě, že nebudou každý ten kamion eskortovat. Jestli ten kamion dojede do Prahy a nebo na nejbližší polní cestu, kde to vysype, tomu už nebudeme moci zabránit," vysvětluje Šuta.

Evropské ekologické organizace vyzvaly ministry životního prostředí, kteří začnou ve čtvrtek (9.3.) v Bruselu jednat o návrhu nové směrnice, aby nepřipustili legalizaci dovozu odpadků ze zahraničí do spaloven, a zabránili tak hrozbě ekodumpingu.

Evropská komise v prosinci předložila návrh směrnice, podle které by se spalovny mohly formálně prohlásit za zařízení k energetickému využívání odpadu (tedy za elektrárny nebo teplárny) s tím, že odstraňování odpadků je pouze vedlejší efekt [1]. To by jim umožnilo odpad ze zahraničí dovážet legálně.

Pokud bude návrh směrnice schválen, české úřady by už nemohly nijak bránit dovozu odpadků z Německa, Rakouska či dalších zemí do republiky. Celníci by na hranicích nemohli zjistit, zda odpad směřuje na nelegální skládku nebo skutečně do českých spaloven. Ale i tam by pálení zahraničních odpadů znečišťovalo ovzduší a měnily se ve škváru a toxický popílek, které by zůstávaly u nás. Navíc by masivní dovoz odpadů vedl k nárůstu provoz kamionů na českých silnicích.

Ekologické organizace jsou přesvědčeny, že každý stát by se měl postarat o své odpady.

Libor Ambrozek oznámil, že proti návrhu směrnice bude v Bruselu vystupovat. V úterý večer se k vládní pozici ostře formulovaným stanoviskem přidal také výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Kritické stanovisko vůči návrhu Evropské komise zaujala také největší evropská asociace ekologických organizací EEB (European Environmental Bureau), která odeslala dopis všem mínistrům životního prostředí členských států EU s výzvou, aby odvrátili hrozbu ekologického dumpingu, které v současnosti čelí České republika.

Nevládní ekologické organizace návrhu Evropské komise také vytýkají, že postrádá konkrétní cíle a opatření, jež by pomohla prevenci vzniku odpadu a podpořila recyklaci. Chybí například motivace výrobců k dodávkám trvanlivějšího a snadno recyklovatelného zboží.

Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí DUHA, řekl:
„Pokud by prošel návrh směrnice, mohou české úřady zapomenout na hledání viníků a udělování pokut. Masivní převážení německých či rakouských odpadků přes hranice bude naprosto legální a republika ztratí jakoukoli možnost se mu bránit. Dovozy do spaloven by přitom několikanásobně překračovaly objem všech doposud nalezených nelegálních skládek. Ministři životního prostředí v Bruselu musí návrh zvrátit a hlavně – musí se proti němu postavit čeští poslanci Evropského parlamentu.“ Miroslav Šuta, odborný konzultant Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v oblasti ekologických a zdravotních rizik, řekl.

 

„Českým nevládním organizacím se podařilo zmobilizovat v EU podporu pro postoj České republiky proti změně odpadové hierarchie a proti návrhu na změnu klasifikace spaloven odpadů na zařízení pro využití odpadů. Poznámky:

Prvními obětmi schvální nové směrnice ve stávající podobě by byli obyvatelé Prahy, Liberce, Brna a česko-německého a česko-rakouského pohraničí, kterým by hrozil nekontrolovatelný dovoz odpadů ze zahraničí. Vzhledem k plánům na výstavbu dalších spaloven komunální odpadů by v budoucnu mohli být ohrožení také obyvatelé Českých Budějovic, Opatovic, Plzně a Ostravy.“

 

[1] Návrhy Rámcové směrnice o odpadech a Tématické strategie pro předcházení vzniku a recyklaci odpadů zveřejnila Evropská komise v prosinci 2005.

Řecká vláda rozhodla 30. ledna o zákazu 31 variet geneticky modifikované (GM) kukuřice MON 810. Rozhodnutí přišlo zhruba týden po rakouském zákazu GM řepky GT73 a bylo reakcí na rozhodnutí Evropské komise z 10. ledna, kterým Řecku nařídila zrušení předchozího zákazu.

Řecko sice pod nátlakem EU starý zákaz 17 variet GM kukuřice zrušilo, ale okamžitě vydalo zákaz nový, který rozšířilo o dalších 14 variet, jež byly zapsány do Evropského katalogu osiv 30. prosince 2005. Řecko vydání zákazu zdůvodnilo mimo jiné potřebou ochrany životního prostředí.

Zákaz pěstování a dovozu osiva GM kukuřice MON 810 vydalo už v roce 1999 Rakousko, v lednu 2005 Maďarsko a v březnu 2005 i Polsko. Uvedené země zákaz odůvodňují neexistencí řádného monitorovacího plánu, jenž je pro GM plodiny vyžadován platnou evropskou legislativou. Evropským úřadům předložený plán monitoringu GM kukuřice MON 810 však byl podle kritiků 10 let starým monitoringem firmy Monsanto, který ignoroval řadu vědeckých studií publikovaných později. Tyto studie upozornily na řadu možných nežádoucích účinků, včetně vlivu Bt toxinu na ostatní živočišné druhy nebo na jeho akumulaci Bt-toxinu v půdě.

Stejnojmenná zpráva sítě ředitelů evropských agentur proživotní prostředí zkoumá v souvislosti se zaměřením Evropské unie na růst a zaměstnanost důkazy o vazbách mezi environmentální regulací a konkurenceschopností.

Zpráva konstatuje, že moderní ekologická legislativa může snížit náklady průmyslu a podnikání, vytvořit trhy pro ekologické zboží a služby, podněcovat inovace, snižovat podnikatelské riziko a zvyšovat důvěru investičních trhů a pojistitelů, přispívat ke konkurenční výhodě a vytvářet konkurenceschopné trhy, vytvářet a udržovat pracovní místa, zlepšovat zdraví pracujících a veřejnosti, chránit přírodní zdroje, na kterých závisí nejen podnikání i život nás všech.

Zpráva dále konstatuje, že v současné době existují významné důkazy o tom, že kvalitní environmentální řízení a regulace nenarušují celkovou onkurenceschopnost a hospodářský rozvoj. Naopak, mohou být prospěšné tím, že vytvářejí tlak, který podněcuje inovace a upozorňuje podniky na neefektivitu zdrojů a nové příležitosti.