Příspěvky jednotlivých panelistů a jejich prezentace:
- Úvod besedy – videozáznam – prezentace
- Petr Palacký – videozáznam – prezentace
- Eva Tylová – videozáznam – prezentace
- Jana Drápalová – videozáznam – prezentace
- Karolína Daňková –videozáznam – prezentace
- závěrečná diskuse – videozáznam
Obsah besedy (jak ho shrnula AI Gemini)
1. Úvod a globální kontext – Michal Broža (Informační centrum OSN v Praze)
- Připomíná zprávu Programu OSN pro životní prostředí, podle níž je překročení hranice oteplení o 1,5 °C realitou, s níž musíme počítat.
- Zdůrazňuje, že oblast adaptace na změnu klimatu je dlouhodobě výrazně podfinancovaná (potřeby rozvojových zemí přesahují 300 miliard USD ročně, zatímco reálně dostupné prostředky se pohybují kolem 20–25 miliard USD).
- Jako příklad bezprostředních i dlouhodobých dopadů uvádí destruktivní bleskové povodně v Nepálu a rizika tání himalájských ledovců pro více než dvě miliardy lidí závislých na řekách v Asii.
2. Úvodní přehled moderátora (STUŽ)
- Upozorňuje na dopady sucha v České republice (např. výrazný pokles hladin vodních nádrží Lipno, Orlík či Slapy) a na případy zdravotních komplikací občanů v důsledku extrémně vysokých letních teplot.
- Představuje panelisty: Petra Palackého (Praha 6), Evu Tylovou (Praha 12), Janu Drápalovou (Nový Lískovec v Brně), Karolínu Daňkovou (Česká Lípa)
3. Praktické zkušenosti a systémové limity – Petr Palacký (radní pro životní prostředí a klima, Praha 6)
- Shrnuje čtyři základní nástroje, které má samospráva k dispozici: vyhlášky a předpisy, dotační politiku, správu vlastního majetku (především školních budov a veřejného prostoru) a práci s veřejností.
- Prezentuje konkrétní projekty z Prahy 6:
- Výsadbu rezistentních „klimatických stromů“ (odolné kultivary jilmů nahrazující dožívající topoly v Zelené ulici).
- Vybudování podzemní akumulační nádrže na dešťovou vodu v parku Královka (o objemu cca 110 m³), která slouží k zálivce výsadeb.
- Úpravy v okolí škol a vytváření pěších zón pro zvýšení bezpečnosti a omezení dopravy.
- Otevřeně pojmenovává systémové konflikty veřejných zájmů ve městech:
- Střet mezi parkováním, výsadbou stromů a kvalitou pobytu.
- Konflikt mezi památkovou péčí (požadavky na historický vzhled či tradiční druhy stromů, např. lípy) a potřebou vysazovat adaptabilní dřeviny.
- Konflikt mezi vodohospodářskými/vsakovacími opatřeními a normami pro bezbariérovost či vodícími liniemi pro nevidomé.
4. Adaptační strategie a péče o krajinu/zeleň – Eva Tylová (zastupitelka HMP, býv. místostarostka Praha 12)
- Popisuje proces přípravy adaptační strategie v Praze 12 a důležitost participace občanů a pamětníků.
- Detailně vysvětluje změny v managementu městské zeleně:
- Zvýšení výšky sečení trávníků na 8–10 cm, uplatňování mozaikového sečení a přísevy suchomilných rostlin (jeteloviny).
- Omezení sečení při vysokých teplotách (nad 26 °C).
- Komunikace s veřejností a zvládání reakcí občanů (např. diskuse s pejskaři).
- Zmiňuje realizaci jednoduchých vsakovacích průlehů vyplněných štěrkem na sídlištích, které nevyžadují složitá stavební povolení.
- Věnuje se změnám hospodaření na obecních zemědělských pozemcích s cílem zadržet vodu v krajině.
5. Dobrá praxe z Brna – Jana Drápalová (starostka městské části Brno – Nový Lískovec)
- Charakteristika sídliště: Městská část s cca 10 000 obyvateli ležící na jižním svahu Kamenného vrchu s kamenitým podložím. Sídliště bylo původně navrženo tak, aby veškerou dešťovou vodu co nejrychleji odvedlo do kanalizace.
- Revitalizace a klimatická odolnost budov:
Od roku 2001 bylo zatepleno 860 obecních bytů (energetická třída B, trojskla v oknech, 20cm izolace fasády, venkovní žaluzie, fotovoltaické panely).
- Zateplení slouží nejen k úspoře tepla v zimě, ale zásadně chrání panelové domy před přehříváním během letních vln horka (např. při extrémních teplotách až 38 °C).
- S rostoucím počtem tropických dní a nocí se na školách a školkách realizuje instalace chlazení poháněného fotovoltaikou.
- Na obytných i veřejných budovách se budují zelené střechy, které chrání střešní fólie a zadržují srážky.
- Využití budov ve výuce: Prvky adaptace na školách (žaluzie, fotovoltaika, zelené střechy) se využívají přímo ve výuce k environmentálnímu vzdělávání dětí.
- Park Pod Plachtami a retenční jezírko:
o Přeměna zanedbaných brownfieldů na parky za přímého zapojení veřejnosti (společné sázení stromů).
o Svod dešťové vody ze střech okolních panelových domů do centrálního retenčního jezírka (kapacita 450–600 m³). Při povodních v roce 2024 jezírko zachytilo maximum vody a zabránilo přetížení kanalizace.
- Management zeleně a vertikální zeleň:
o Květnaté louky v okolí jezírka vyžadují neustálou komunikaci s občany a pejskaři, aby chápali sezónní cyklus a důvod nenosekané trávy v období horka.
o Využití popínavých rostlin na betonových stěnách, podchodech či kontejnerových stáních, což výrazně snižuje teplotu rozpálených povrchů (ze 70 °C na přijatelnou úroveň).
o Diferencované sečení trávy (pouze poděl chodníků).
o Komunitní centrum (přestavěná bývalá výměníková stanice) má akumulační nádrže na dešťovou vodu využívanou k zálivce.
- Drobné a nízkonákladové adaptace bez schvalování („zadarmo“):
o Akátové stupínky a chodníčky v terénu zabraňující erozím a splavování zeminy.
o Vykopání drobných vsakovacích štěrkových jam (1×1×0,5 m) u okapů objektů technické infrastruktury (elektro, plynové domky), které udržují vodu v místě bez nutnosti stavebního povolení.
o Klíčová výzva do budoucna: Ochrana vzrostlých stromů na sídlišti před tlakem obyvatel a SVJ, kterým vadí odírání fasád či stínění.
6. Odvrácená strana / Příklady špatné praxe – Karolína Daňková (ekoložka, českolipská pobočka STUŽ)
- Likvidace zelených ploch a vznik tepelných ostrovů:
o Jabloňový sad: Město prodalo starý jabloňový sad u sídliště pro výstavbu kancelářské budovy (v rozporu s původním územním plánem určeným pro bydlení). Náhradní výsadba v podobě sakur ve stínu je ekologicky nefunkční.
o Zrušení zeleného ostrůvku: Dvacetileté lípy na zeleném ostrůvku u konečné MHD byly nahrazeny myčkou aut. Náhradní výsadba proběhla na zcela jiné lokalitě.
o Odstranění vzrostlé zeleně u budovy městské úřadovny v centru města.
- Nevhodná údržba zeleně a ohrožení biodiverzity:
o Celoplošné drastické sečení luk (i v září), špatná aplikace mozaikového sečení vedoucí ke zplevelení.
o Ořez keřů v nevhodnou dobu (např. týden před rozkvětem nebo na podzim), čímž se ničí kvetení a podpora opylovačů.
o Vypouštění a čištění městského jezírka v květnu během období rozmnožování obojživelníků a vodního ptactva.
- Problémové vyhlášky:
o Vyhláška o čistotě veřejného prostranství zakazuje krmení volně žijících živočichů (veverky, ježci), přičemž úřady za znečištění považují dokonce i pítka s vodou.
- Zimní údržba a asfaltování:
o Opětovné zavedení solení komunikací od r. 2019 vedoucí k masivnímu schnutí stromů (zejména javorů) a otravám živočichů pijících slanou vodu.
o Převažující používání asfaltu na chodníky i v městském parku (který je registrován jako významný krajinný prvek) – povrch dosahuje teplot až 64–67 °C.
- Kácení bez náhrady:
o V letech 2023–2024 v České Lípě zmizelo bez náhrady 467 stromů (stromy do obvodu 79 cm nevyžadují povolení). Město náhradní výsadbu často nenařídí, neeviduje ani nekontroluje její pětiletou péči.
7. Závěrečná diskuse a dotazy
- Politické vedení v České Lípě a vymáhání ČIŽP:
o Na dotaz z publika Karolína Daňková upřesňuje, že v České Lípě vládne koalice ANO a uskupení Živá lípa. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) na podněty reaguje a náhradní výsadbu nařídí, ale město povinnost opakovaně neplní a státní správa nemá efektivní páky na vymáhání.
- Zastavování a vybetonovávání soukromých zahrad (dotaz Jany Dlouhé z Hanspaulky / Praha 6):
o Stavebníci při rekonstrukcích vybetonovávají velké části zahrad a využívají zeleň okolních sousedů, aniž by se o jakoukoliv zeleň sami starali.
o Reakce Petra Palackého a Evy Tylové: V minulosti pražské stavební předpisy vyžadovaly minimální procento nezastavěné/zelené plochy pozemku (20–30 %), což bylo zrušeno. Dnes dochází k přestavbám malých domků na vícebytové objekty s kompletním vybetonováním plochy (často jen s formální vsakovací dlažbou), což vytváří lokální tepelné ostrovy.
Závěr akce
- Moderátor i Pavel Šremer (STUŽ) poděkovali všem přednášejícím a zdůraznili význam občanského tlaku na obecní úrovni.
- Byl oznámen termín dalšího semináře STUŽ zaměřeného na obnovu přírody (Nature Restoration Law a Národní plán obnovy přírody).