„Planeta nemůže unést, aby každý žil způsobem založeným na individuální automobilové dopravě.“ Lester R. Brown
Nezisková ekologická organizace STUŽ tu není od toho, aby k současným trendům ekonomickým a společenským jen přikyvovala, zvláště když se dostávají do rozporu s principem udržitelnosti. Ba přímo naopak, její otcové zakladatelé jí vetkli do stanov úkol hledat cesty k harmonii mezi světem přírody a světem lidí, cesty k udržitelnosti lidské civilizace.
Každý trochu vnímavý člověk si všimne, že v naší společnosti existují oblasti, o kterých se příliš nemluví a chodí se okolo nich jakoby po špičkách. To proto, že už jen debata o nich a vyslovení otázek, které jsou více méně tabu, se může dotknout vyšších zájmů nebo zájmů většiny.
Jednou z takových oblastí, takovým tématem, je automobilizace společnosti. Její dosažená úroveň a její trend neustálého růstu. Ostatně nejde tu rovnou o ukazatel výše životní úrovně - čím více aut, tím jsme bohatší? A není vlastnictví a využívání automobilu nedotknutelným právem, svobodou jednotlivce? Mohu si přece pořídit tolik aut, na kolik mám, a užívat si jejich pohodlí bez ohledu na okolí, nebo snad ne? A v neposlední řadě, není automobilový průmysl zárukou naší ekonomické prosperity? Ano, Česká republika je, jak známo, druhý největší výrobce osobních aut na počet obyvatel na světě.
Už z toho je zřejmé, jak citlivé mohou být otázky typu: Není těch automobilů už příliš? Existuje tu vůbec nějaká hranice? A jak nás ten vysoký počet aut ovlivňuje? - Města, krajinu, mentalitu lidí? A konečně, jak tento živelný vývoj hodnotit dle nyní již všeobecně přijímaných principů udržitelnosti?
Východočeská pobočka se rozhodla na příkladu jedné ze dvou zdejších regionálních metropolí výše načrtnuté téma otevřít, a to formou veřejné besedy v rámci právě probíhajícího Evropského týdne mobility. Mezi panelisty besedy nazvané Jak se žije v Hradci bez auta? zasedla primátorka města, její náměstek, dopravní odborník, místní předsedkyně Strany zelených, učitel hudby a botanik-badatel.
Ti spolu s auditoriem královéhradeckých občanů byli seznámeni se základními fakty týkajícími se míry automobilizace ve městě pod Bílou věží. Ve stručnosti: Hradec má cca 94 tisíc obyvatel a k tomu 90 tisíc registrovaných osobních aut; za posledních 20 let jde o nárůst o 80 %. To představuje skóre 952 aut na tisíc obyvatel (v celé ČR je to 610).
Dále zaznělo, že z pohledu městské ekonomiky je automobilová doprava jasně ta nejdražší (stavby a údržba komunikací a parkovacích ploch), následuje veřejná hromadná doprava, cyklodoprava a nejméně prostředků z městské kasy vyžaduje doprava pěší. Navíc v neprospěch automobilové dopravy hovoří i nevyčíslené externality, jako emise, hluk a jejich zdravotní důsledky, dopravní kolony a nehody a enormní zábor veřejného prostranství. Že si tento druh dopravy nárokuje klidně i třetinu rozlohy měst, není žádným tajemstvím. Jinými slovy, urbanistickou podobu našich měst ve velké míře určuje právě tato neefektivní doprava, u které, konkrétně v Hradci, u takřka 84% jízd se veze spolu s cca jeden a půl tunou hmoty vozidla pouze jedna osoba.
Nuže, beseda potvrdila, že život bez auta ve městě podporujícím alternativní druhy dopravy je možný, ba že může být i komfortní. Že vyšší kvalita života ve městě, kam řadíme mj. zdravé životní prostředí, dopravní bezpečnost, vyváženou dopravní nabídku, fungující místní ekonomiku a v neposlední řadě i kompaktní urbanistické uspořádání, se neobejde bez redukce automobilové dopravy a tedy i bez snižování naší závislosti na tomto druhu mobility. Dostupná data, jakož i prostý pohled do ulic přeplněných automobily, pravidelné dopravní zácpy, denní boj o parkovací místa provázený porušováním pravidel, jsou zcela jasným signálem neudržitelnosti toho trendu. Jsme tu svědky situace, která nemůže těšit vůbec nikoho. Změna, a politická odvaha k ní, je tak v zájmu a ve prospěch jak organizmu města, tak samozřejmě také samotných jeho obyvatel.
miroslav petr
Vč. STUŽ