Asi tak od roku 2000 se často setkáváme s obavami o národní park Šumava (NPŠ).

Argumentuje se různě. Obvykle ti, co zjevně nereálnou politikou nezasahování proti kůrovci v druhotných stejnověkých, převážně nepůvodních smrkových monokulturách prvních zón NPŠ způsobili bezprecedentní ekologickou katastrofu, skandalizují ty, kteří takový avanturismus odmítali a odmítají.

Česká společnost si v listopadu připomene dvacáté výroční pádu socialismu. Někdo bude slavit, jiný truchlit, a většina se zřejmě bude držet typicky skeptického sloganu, „máme, co jsme chtěli, ještě že to není horší". Své dvacetiletí vzpomenou - jen o pár týdnů dřív - také členové a příznivci ekologického občanského sdružení Děti Země.

Převzato z Práva 24.02.2009 - (ČTK) - Trhy & ekonomika - str. 17

 

Další příspěvek k diskusi o Šumavě, tentokrát z pera senátorů Pitharta a Jirsy, vyšel v Lidových novinách dne 16.7.

Reakce na článek senátorů Pitharta a Jirsy o Šumave. Vyšlo v LN dne 18. 7.

Málo úspěšný či spíš zjevně neúspěšný boj s narůstajícími klimatickými změnami ve světě, viz zkrachovalá světová konference o klimatických změnách v mexickém Cancúnu, zvyšuje význam tzv. adaptačních opatření, tj. opatření přizpůsobení se na stále razantnější změny klimatu. Když neodpovědně se chovající lidstvo vyvolává se vší patrností stále větší klimatické změny a není s to tento trend zvrátit, musí realizovat množství opatření k přizpůsobení se rychle se měnícímu klimatu. Právem existují pochybnosti, zda to bude stačit.

Zajímavý názor na právě schálenou Politiku územního rozvoje ČR napsal dne 27. 7. 2009 do Lidových novin Miroslav Patrik (Děti Země)

Plusy a mínusy výškových budov dle ing arch. Tomáše Vícha 

Příspěvek do diskuse o Šumavě z pera Jakuba Hrušky, předsedy vědecké sekce rady Národního parku Šumava - vyšlo v LN dne 10. 8. 2008 (zasláno bylo redakci LN již o tři týdny dříve).