Dvě třetiny obyvatel této planety budou v roce 2050 žít ve městech. Jak dosáhnout toho, aby zůstala nadále příjemným prostředím a fungovala i lidská společenství? Aby se nerozmáhala gentrifikace, zahlcení dopravou, nesnižovala se kvalita životního prostředí nebo nedocházelo k rozmachu satelitů? Možnosti nabízí známý americký biolog a guru regenerativního přístupu k přírodě i městskému prostředí Toby Hemenway ve své zásadní knize Ekosystémy měst budoucnosti. Nově ji vydalo eko-nakladatelství Walden Press.
Toby Hemenway do povědomí českého publika pronikl svou knihou Zahrada Gaii. Také díky ní se spolu se zmíněným pojmem regenerace i v našich podmínkách začal skloňovat termín permakultura. Jde o aplikovanou ekologii: design, který využívá zákonitosti fungování přírodních ekosystémů. Ve svém posledním díle Ekosystémy měst budoucnosti Hemenway soustředí pozornost na města a život v nich. Vyvrací tím rozšířený mýtus, že regenerativní přístup permakultury lze využít jen na zahradách nebo farmách.
Ve čtvrtek 16. července proběhlo v Senátu předávání cen Josefa Vavrouška za rok 2019. Cenu za dlouhodobý přínos získal předseda STUŽ Jiří Dlouhý za dlouholetý rozvoj principů trvale udržitelného života v české i mezinárodní rovině. Více o ceně si můžete přečíst na
Představení osobnosti nominované na Cenu Josefa Vavrouška (převzato ze stránek Nadace Partnerství)

V nakladatelství Karolinum právě vyšla nová kniha – učebnice – našeho člena prof. Bedřicha Moldana
Naše členka Martina Pásková je spolu s Josefem Zelenkou autorkou nové knihy: Společensky odpovědný cestovní ruch. Je to Monografické zpracování současného stavu poznání problematiky společenské odpovědnosti v cestovním ruchu s původními poznatky autorů. Poukazuje na mezioborové propojení poznatků o společenské odpovědnosti v cestovním ruchu s důrazem na aplikaci znalostí z ekonomie, environmentalistiky, sociologie, psychologie, marketingu a managementu. Popsány jsou přístupy a metody vedoucí k odpovědné realizaci cestovního ruchu a uvedeny ilustrativní případové studie, příklady dobré praxe a analýza vybraných udržitelných forem cestovního ruchu (dobrovolnický cestovní ruch, ekoturismus, geoturismus aj.), které předpokládají přijetí určité minimální míry odpovědnosti na straně nabídky i poptávky cestovního ruchu.